Je[216v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcežíš oči a uzřěv, že veliké množstvie jde k němu, vecě k Filipovi: „Otkud nakúpímy chleba[225]chleba] panes lat., panem var., aby tito pojedli?“ J6,6 Ale to mluvieše pokúšěje jeho, nebo sám vědieše, co má učiniti. J6,7 Tehdy[226]Tehdy] navíc oproti lat. otpovědě jemu Filip: „Za dvě stě peněz nebude jim dosti chleba[227]chleba] panes lat., aby tito pojedli[228]aby tito pojedli] navíc oproti lat., aby každý z nich[229]z nich] navíc oproti lat., + eorum var. maličko[230]maličko] + quid lat., nemá var. vzal.“ J6,8 Tehdy vecě[231]Tehdy vecě] Dicit lat. jemu jeden z jeho učedlníkóv, Ondřej, bratr Šimonóv Petróv: J6,9 „Jest tuto jeden pacholík mezi námi[232]mezi námi] navíc oproti lat., jenž má pět bochencóv ječných a dvě rybě, ale což jest to mezi tak mnohé?“ J6,10 Tehdy vecě Ježíš: „Kažte lidem siesti.“ A bieše mnoho sěna na tom miestě. I zsadichu sě mužie číslem jako pět tisíciev. J6,11 Tehdy Ježíš vzem pět[233]pět] navíc oproti lat. bochenciev, a když učini chválu bohu otci[234]bohu otci] navíc oproti lat., rozděli je[235]je] navíc oproti lat. mezi ty, ješto jediechu[236]ty, ješto jediechu] discumbentibus lat., takež i z ryb, což chtiechu. J6,12 A když biechu syti, vecě svým učedlníkóm: „Sbeřte okrajky, ješto jsú zbytečné, ať nezhynú.“ J6,13 Tehdy oni sebrachu i naplnichu dvanádcte košiev okrajkóv z pěti bochenciev ječných a ze dvú rybú[237]a ze dvú rybú] navíc oproti lat., + et duobus piscibus var., ješto bieše zbylo těm, ktož sú jedli. J6,14 Tehdy ti lidé, když uzřěchu ten div, jenž[238]jenž] + Iesus lat., nemá var. jest učinil, mluviechu, že jest prorok věrně tento, jenž jest přišel[239]jest přišel] venturus est lat., venit var. na svět. J6,15 Tehdy Ježíš, když pozna, že jmějiechu přijíti a[240]a] ut lat., et var. jej popadnúti, chtiece jeho králem učiniti, uteče opět sám on na horu.
J6,16 A když by pozdě, jeho učedlníci brachu sě k moři. J6,17 A když vsědechu na lodí, ploviechu po moři do Kafarnaum. A již tma bieše, a nepřišel k nim Ježíš. J6,18 Pak moře velikým dutím větrovým povstáváše. J6,19 Tehdy když otplynuchu jako za pětmezidcietma honóv nebo za třidcěti ot kraje[241]ot kraje] navíc oproti lat., uzřěchu[242]uzřěchu] vident lat. Ježíšě chodiece po moři a blízko jsúce ot lodie i bojiechu sě. J6,20 Ale on jim vecě[243]vecě] dicit lat., dixit var.: „Jáť jsem, neroďte sě báti!“ J6,21 Tehdy chtiechu jej vzieti na lodí, a inhed by lodí u té země, kamž chtiechu[244]chtiechu] ibant lat.. J6,22 Pak[245]Pak] navíc oproti lat. jiného [b]označení sloupcedne zástup, jenž stojieše ob moře, uzřě, že jiné lodí tu nenie, nežli jedna, a že nebyl Ježíš s svými učedlníky všel v lodí, jediné[246]jediné] sed lat. sami učedlníci jeho[247]jeho] + abiissent lat., nemá var.. J6,23 Tehdy jiné lodie připluchu ot Tiberiada k tomu miestu, kdež biechu jedli chléb, chválu činiece bohu[248]chválu činiece bohu] gratias agente Domino lat., gratias agentes Deo var.. J6,24 Protož když uzřě zástup, že tu Ježíše ani jeho učedlníkóv nenie, vstúpivše na lodie, i připluchu do Kapharnaum hledajíce Ježíše.
J6,25 A když jej nalezechu za mořem, vecěchu jemu: „Mistře, kterak[249]kterak] quando lat., quomodo var. si sěm přišel?“ J6,26 Otpovědě jim Ježíš řka: „Věrně, věrně pravi vám, hledáte mne ne proto, abyšte viděli divy, ale že ste jedli a nasytili sě chleba[250]chleba] ex panibus lat., panem var.. J6,27 Dělajte ne ten pokrm, jenž zhyne, ale jenž ostane na věčný život, jenžto syn člověčí dá vám, nebo bóh otec jej znamenal jest.“ J6,28 Tehdy vecěchu k němu: „Co učiníme, abychom dělali božie dielo[251]dielo] opera lat.?“ J6,29 Otpovědě jim[252]jim] navíc oproti lat. Ježíš i vecě: „Toť jest dielo božie, abyšte věřili veň, jehož jest on poslal.“ J6,30 Protož vecěchu jemu: „Však které ty znamenie činíš, abychom uzřěli i věřili tobě? Co divného[253]divného] navíc oproti lat. činíš? J6,31 Otcové naši jedli sú mannu na púšti, jakož jest psáno: Chléb z nebe dal jim jiesti.“ J6,32 Tehdy vecě[254]vecě] + eis lat. Ježíš: „Věrně, věrně pravi vám, nedal vám jest Mojžieš [chleba]text doplněný editorem[255]chleba] panem lat. z nebe, ale mój otec dává vám chléb pravý z nebe. J6,33 Neb to jest chléb boží, jenž jest s nebe sstúpil a dává život světu.“ J6,34 Tehdy vecěchu k němu Židé[256]Židé] navíc oproti lat.: „Pane, daj nám veždy ten chléb!“ J6,35 Vecě[257]Vecě] + autem lat., nemá var. jim Ježíš: „Já jsem chléb života. Kto přijde ke mně, nebude lačen, a kto u mě uvěří, nebude žiezniv na věky[258]na věky] umquam lat., in aeternum var.. J6,36 Ale pověděl sem vám, že[259]že] + et lat., nemá var. ste mě viděli, a neuvěřili[260]neuvěřili] neuvierzli rkp.. J6,37 Všecko, co mi dá otec, ke mně přijde a toho, kterýž ke mně přijde, nevystrčím ven. J6,38 Nebo sstúpil sem s nebe ne proto, abych svú vóli činil, ale vóli otcovu[261]otcovu] eius lat., eius … Patris var., jenž mě jest poslal. J6,39 A to jest vóle[262]vóle] + eius lat. otcova, jenž mě jest poslal, abych niče[217r]číslo strany rukopisuhož