ve třech dnech vzbudíš jej?“ J2,21 Ale on mluvieše o chrámu těla svého. J2,22 Protož když jest vstal z mrtvých, rozpomanuli sú sě jeho učedlníci, že jest to pověděl o svém těle, i uvěřichu písmu i jeho řěči, ješto jest mluvil Ježíš. J2,23 A když bieše v Jeruzalémě o velicě noci na den slavný, mnozí uvěřichu v jeho jmě, vidúce divy, kteréž činieše. J2,24 Ale sám Ježíš nevěřieše jim sám sebe, protože sám znajieše všěcky J2,25 a nebieše jemu potřěbie, aby kto dal svědečstvie o člověku, že sám vědieše, co jest v člověku.

Třetí rozdiel

J3,1 A bieše člověk z duchovníkóv jménem Nikodemus, kniežě židovské. J3,2 Ten přijide k Ježíšěvi v noci i vecě jemu: „Rabi, viemy, že si ot boha přišel mistr, nebo ižádný nemóž těch divóv činiti, kteréž ty činíš, jediné ač by s ním byl bóh.“ J3,3 Otpověděv Ježíš vecě jemu: „Věrně, věrně pravi tobě, nebo nebude li kto, jenž by sě narodil opět, nemóže viděti králevstvie božieho.“ J3,4 I vecě k němu Nikodemus: „Kterak sě móže člověk naroditi, když jest stár? Zdali móže u břicho své mateře opět vjíti a naroditi sě?“ J3,5 Otpovědě Ježíš řka: „Věrně, věrně pravi tobě, že kto sě nenarodí z vody a z ducha svatého, nemóže vjíti do králevstvie božieho. J3,6 Co sě jest narodilo z masa, maso jest. A co sě jest urodilo z duchu, duch jest. J3,7 Nediv sě, že sem tobě řekl: Musíte sě opět naroditi. J3,8 Duch, kdež chce, dyše a hlas jeho slyšíš, ale nevieš, otkud přijde ani kam jde. Takýž jest každý, ktož sě jest urodil z duchu.“ J3,9 Otpověděv Nikodemus vecě jemu: „Kterak ty věci mohú býti?“ J3,10 I otpovědě Ježíš řka [jemu]text doplněný editorem[90]jemu] ei lat.: „Ty jsi mistr v Izraheli, a toho nevieš? J3,11 Věrně, věrně pravi tobě, že my, což viemy, mluvímy, a což smy viděli, svědčímy, a svědečstvie našeho nepřijímáte. J3,12 Když sem vám zemské věci mluvil, a vy nevěříte, ač vám povědě nebeské věci, kterak uvěříte? J3,13 A ižádný nevzejde na nebe, jediné ktož jest s nebe sstúpil, syn člověčí, jenž jest na nebi. J3,14 Jakož jest Mojžieš povýšil hada na púšti, takež musí býti povýšen syn člověčí, J3,15 aby každý nezahynul, ktož veň věří, ale jměl život věčný. J3,16 [Nebo tak jest bóh miloval svět, že jest syna svého jednorozeného dal, aby všeliký, ktož věří veň, nezahynul, ale měl život věčný.]text doplněný editorem[93]Nebo tak jest bóh miloval svět, že jest syna svého jednorozeného dal, aby všeliký, ktož věří veň, nezahynul, ale měl život věčný] Sic enim Deus dilexit mundum, ut Filium suum unigenitum daret: ut omnis qui credit in eum, non pereat, sed habeat vitam aeternam lat., nemá Kyas J3,17 Nebo jest neposlal bóh syna svého, aby súdil svět, ale aby sě spasil svět jím. J3,18 Ktož veň věří, nebude súzen, a kto nevěří, již jest otsúzen, že nevěří ve jmě jednorozeného syna božieho. J3,19 Ale to jest súd, že jest světlost přišla na svět, a viece sú lidé milovali tmy než světlost, nebo jich skutci biechu zlí. J3,20 Nebo každý, ktož zle činí, nenávidí světla ani přijde na světlo, aby jeho skutci nebyli tresktáni. J3,21 Ale kto činí pravdu, přijde na světlo, aby sě ohlásili jeho skutci, že jsú u bozě učiněni.“

J3,22 Potom přijide Ježíš i jeho učedlníci do židovské země a tu s nimi váháše a křtieše. J3,23 A také Jan křtieše v Ennon podlé Salim, že tu biechu mnohé vody, i přicháziechu k němu i křtiechu [se]text doplněný editorem[98]křtiechu <se>] baptizabantur lat.. J3,24 Nebo ještě nebieše Jan uvržen v žalář. J3,25 Tehdy sě sta pohádka mezi Janovými učedlníky s Židy o očistěnie. J3,26 A přišedše k Janovi, vecěchu jemu: „Mistře, jenž jest byl s tobú za Jordánem, jemuž si ty svědečstvie dal, toť, ten křtí a všichni jdú k němu.“ J3,27 Otpovědě Jan i vecě: „Nemóže člověk ničehož přijieti, nebude li jemu dáno z nebe. J3,28 Vy sami svědčíte mně, že sem řekl: Nejsem já Kristus, ale že sem poslán před ním. J3,29 Ktož má chot, ženich jest, ale přietel ženichóv, jenž stojí a jeho slyší, radostí sě veselí pro hlas ženichóv. Proto jest v tom má radost naplněna, J3,30 že on musí rósti, a já sě menšiti. J3,31 Kto jest vyšel z výsosti, nade všěmi jest, a ktož jest z země, o zemi mluví. A