[151v]číslo strany rukopisupoznaje, že j’ pro naše hřiechy trpěl Kristus, i počne hřiecha v sobě nenáviděti a Pána Krista v utrpení následuje, bude i svým utrpením čistiti své hřiechy, pomoc maje tú vezdajší obětí v svátosti těla a krve Syna božieho, ješto j’ ji ustavil ku paměti svého za ny umučenie.
Třetie člověk chtě dóstojně k téjto svátosti přistúpiti, donidž jest v studenosti života tohoto jako v noci, má sě v milosti svatéj k Bohu i k družci rozněcovati. Protož die Písmo: Budú jiesti beránka toho té noci pekúc ohněm. Ohněm mienie svatú milost, ješto vzdy hořěti má na božiem oltáři, to j’ v srdci každého. Bez tohoť ohně nemá i jeden jiesti beránka toho velikonočnieho; neb ktož nemiluje, bydlí v smrti, a mrtvému neslušie jiesti. A také jedl li by kto syrové maso, nebyl by bezpeč svým životem. Týmž podobenstvím bez svaté milosti k Bohu a k bližním nebezpečně přistúpí k téj svátosti. Nemá také u vodě býti vařen ten beránek, ale jen upečen ohněm. Voda v tomto miestě móž tělesnú aneb světskú múdrost znamenati a oheň vrúcí milost boží. I máme této svátosti ne tak požívati, jako by světskú múdrostí byla vymyšlena, ale že j’ vrúcí dána nám milostí boží. Čtvrté chtě přistúpiti člověk k téjto svátosti předóstojnéj, má cělú[eh]cělú] cijeln a plnú mieru jmieti, že j’ v téj svátosti pravé tělo Kristovo tak, jakož jest již Kristus s božstvím i s duší vstav z mrtvých v těle oslaveném. A toť písmo v tom ukazuje, když die o tom beránku: Hlavu jeho i s nohami i s droby budete jiesti. Hlavú miení božstvie, nohami člověčstvie a droby něteré skryté věci při tom, ješto nemohú tak obecně zjevny býti. O hlavě die svatý Pavel: Hlava Kristova Bóh jest; a proto nohami znamenáno j’ člověčstvie jeho, ež člověčstvím k nám jest přišel, v božství tak sě ukázav,
