[150v]číslo strany rukopisujako dnes dal své tělo a svú krev v skrytéj svátosti pod postavú chleba a vína, a v tom skonánie učinil Zákonu starému a Nový počal. Neb, jakož sem řekl, ta podobenstvie v Starém zákoně to jsú ukazovala vskrytě, ješto my již v jistosti máme. A tak znamenie jsú minula u pravdě, když jest to přišlo, ješto jsú znamenávala znamenie ona. I bylo by mnoho mluviti potřěbného o téjto drahéj svátosti těla božieho, ale ustaven jest slavný den vláští k tomu; nynie jen, jakož v podobnosti beránka velikonočnieho přijímáme tělo božie, o tomto hodu chci řéci něco, a pak bohdá viece o tom den ustavený božiemu tělu uslyšíte.
Slyšeli jste, kak jest byl přikázán velikonoční beránek jiesti, ješto j’ bylo znamenie, ež jakož v zabití a v tom zpósobu, jakž jste slyšěli, vyveden lid boží z Ejipta a Ejipt poražen těžkú ranú, takež skrze tohoto beránka, o němž jsú proroci prorokovali a žádali jeho a řkúc: Vypusť, Hospodine, beránka, ať panuje, jehož potom svatý Jan Křstitel okázal světu řka: Aj, toť beránek boží, ješto snímá hřiechy světa, duše svatých Otcóv z pekelných krajin vyvedeny a lid boží ze tmy svých bludóv. A když ten zpósob znamenáte v onom beránku, móžte z toho porozuměti, kak sě má jmieti člověk, duchovně[75]nejisté čtení chtě tuto drahú svátost velikonoční přijieti, jako j’ beránek onen znamenával; druhé, kaký má býti přijímaje; a třetie, který užitek má vzieti po tom přijímaní.
Čtveru věc má před přistúpením k téj svátosti do sebe jmieti, a v téj zkus sebe člověk a tak jez ten chléb, jakožť volá dnes svatý Pavel v epištole: Neb ktož nedóstojně jie tu svátost, přijme sobě odsúzenie. Prvé jest, aby byl z božieho lidu, jednoty nejsa odštěpen od kostela. Neb, jakož die Písmo, všeckno množstvie synóv izrahelských
