mlhu z očí. Také hasí mužóm žádost smilstva, ale ženám přidává. Také ktož ji často na čtítrobu hryze, nebude trudovat a těžkú hlavu oblehčí a mozk sílí a čistí. Ale ženy, kteréž mnoho běhají aneb plzké dělohy mají, nemají rúty požívati, aby dětí nepotratily, ano aby před časem dietěte z břicha nevypudila. Také ktož ji u vodě vaří s kysělém vínem a pie, jest spomocno bolesti v slabiznách a spomocno játrám a plícem. A proti zimnici, kto ji dřéve pie, než jím bude třiesti. A jest spomocna děloze ženské a drobóm. Také ktož ji s olejem vaří a pie, hlísty v břiše umoří. Také ktož ji vaří s vínem a s suchými fíky, jest spomocno vodnému teleti, když to v noci přivieže. Také ktož jejie miezku napustí v chřiepí, stavuje krev. Také ktož ji vloží v lupinu jablka zrnatého a vaří a toho v uši napustí, bolest z uší vyžene. Také ktož k ní přičiní třešní a róžového oleje a octa a s toho vyždme miezku, divně uhasí oheň živý, druzí řiekají svatý oheň a druzí svatého Antoní oheň, kterúžto nemoc Vlaši obecně mievají. A tiem lékem spudíš prašivost z rukú i jiné tudiež a vředy, kteréž na hlavě jsú tekúce tučným talovem a nečistým. Také jest spomocno vředóm smrdutým v chřiepí. Také kterého muže bolejí vajíčka, ztluc rútu a břečtanové listie a přivěž na ně. Také znamenaj, že rúta móž rozličně pitá býti. Najprvé ztluc surovú rútu a vytiehni z nie miezku a pí ji s vínem. Druhý obyčej – vař rútu u víně a pí. Třetí obyčej – ztluc neb zetři suchú rútu na prach a ten prach pí s vínem. Avšak najlepšie jest zelená rúta. Ale rúta polská má listie delšie než domácie a květ bielý a hlavičke rozdělené trojím rozdielem. A roste na úlehlech a ta čistí pěnohorku a vodokrev. A předobře sě hodí ku padúcí nemoci. Ktož ji pie, velmi sě opie a činí spánie.
Filixcizojazyčný text
Řešeták neb kapratie, napřed o tom de K.cizojazyčný text
