pútníkóv. Mt27,8 Protož nazváno jest pole to Acheldemach, to jest Krve pole, až do dnešnieho dne. Mt27,9 Tehdy naplnilo se jest, což pověděno jest skrze Jeremiáše proroka, jenž die: A vzali sú třidceti střiebrných, mzdu najatého, kteréhož najali ot synóv izrahelských, Mt27,10 a dali je za pole hrnčieřovo, jakož mi ustavil hospodin.
Mt27,11 A Ježíš stáše před vladařem. I otázal ho vladař řka: „Ty li si král židovský?“ Die jemu Ježíš: „Ty pravíš.“ Mt27,12 A když naň žalovala kniežata kněžská a starší lidu, nic jest neotpověděl. Mt27,13 Tehdy die jemu Pilát: „Neslyšíš li, kterak mnohá proti tobě pravie svědectvie?“ Mt27,14 A neotpověděl jest jemu k žádnému slovu, tak že se vladař podivi náramně. Mt27,15 Na den pak slavný mějieše obyčej vladař pustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli. Mt27,16 I měl jest tehdy vězně jednoho znamenitého, jenž slovieše Barrabáš, kterýžto pro vraždu vsazen byl do žaláře. Mt27,17 Protož když se biechu sebrali, vece jim Pilát: „Koho chcete, ať vám propustím: Barrabáše li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?“ Mt27,18 Neb jest věděl, že jsú jej byli z závisti vydali. Mt27,19 A když se byl posadil na súdné stolici, poslala jest k němu žena jeho řkúci: „Nic tobě a spravedlivému tomuto, nebť sem mnoho trpěla dnes u vidění pro něho.“ Mt27,20 Ale kniežata kněžská a starší poradili jsú lidu, aby prosili za Barrabáše, ale Ježíše aby zahubili. Mt27,21 I otpověděv vladař, vece jim: „Koho chcete ze dvú, aby vám byl propuštěn?“ A oni řekli: „Barrabáše!“ Mt27,22 Die jim Pilát: „Což pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus?“ Mt27,23 Vecechu všickni: „Ukřižován buď!“ Vece jim vladař: „I co jest zlého učinil?“ Oni pak viece volali řkúce: „Ukřižován buď!“ Mt27,24 A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by viece rozbroj byl, vzem vodu umyl jest ruce před lidem řka: „Nevinenť sem já krví spravedlivého tohoto, vy vizte.“ Mt27,25 A otpověděv vešken lid, vece: „Krev jeho na nás i na naše syny!“ Mt27,26 Tehdy propusil jim Barrabáše, ale Ježíše ubičovaného dal jim, aby byl ukřižován.
Mt27,27 Tehdy rytieři vladařovi přijemše Ježíše do radného domu, shromaždili k němu vešken zástup. Mt27,28 A svlekše jej, oblekli ho v plášť brunátný. Mt27,29 Spletše korunu z trnie, vstavili sú na hlavu jeho a dali trest v pravici jeho, a klekajíce na kolenú před ním, posmievali se jemu řkúce: „Zdráv, králi židovský!“ Mt27,30 A plijíce na něho, brali trest a bili hlavu jeho. Mt27,31 A když se jemu naposmievali, svlekli s něho plášť a oblekli jej v rúcho jeho i vedli sú jej, aby byl ukřižován.
Mt27,32 A vyšedše nalezli člověka cyrenenského jménem Šimona. A toho sú přinutili, aby vzal kříž jeho. Mt27,33 I přišli na miesto, které slove Golgata, jenž jest popravné miesto. Mt27,34 I dali sú jemu píti víno se žlučí smiešené. A když jest okusil, nechtěl píti. Mt27,35 Když pak jej ukřižovali, rozdělili sú rúcho jeho mecíce los, aby se naplnilo, což pověděno jest skrze proroka, jenž die: Rozdělili sú sobě rúcho mé a o mój oděv metali sú los. Mt27,36 A sediece šetřiechu ho. Mt27,37 A vstavili sú na hlavu jeho vinu jeho napsánu: Tentoť jest Ježíš Nazaretský, král židovský. Mt27,38 Tehda ukřižována jsta s ním dva lotry, jeden na pravici a druhý na levici. Mt27,39 A túlajíce se tudy, rúháchu se jemu, ukřívajíce hlav svých Mt27,40 a řiekajíce: „Hahá, jenž rušíš chrám boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, spomoziž sám sobě. Jsi li syn boží, sstúpiž [s kříže]text doplněný editorem[252]s kříže] de cruce lat. nynie.“ Mt27,41 Též i kniežata kněžská posmievajíce se s mistry a s staršími praviechu: Mt27,42 „Jinýmť jest pomáhal, sám sobě nemuož pomoci. Jest liť král židovský, nechať nynie sstúpí s kříže, a uvěřímeť jemu. Mt27,43 Úfalť jest v boha, nechajť jej nynie vysvobodí, chce liť, nebť jest řekl: Syn boží jsem.“ Mt27,44 Též také i lotři, kteří byli s ním ukřižováni, přimlúváchu jemu.
Mt27,45 Ot šesté pak hodiny tmy učiněny jsú po vší zemi až do hodiny deváté. Mt27,46 A při hodině deváté zvolal jest Ježíš hlasem velikým řka: „Eli, eli, lamazabatany?“, to jest: „Bože muoj, bože muoj, i proč jsi mě opustil?“
