vzvolaju, mysliti budu jako holubicě. Ztenčěle sta oči moji, zřiece u výsosti. Hospodine, násilé trṕu, otpověz za mě. CantIs38,15 Co řku nebo co mi otpovie, když jáz učiňu? Rozpomanu tobě všeckna léta má v hořkosti dušě mé. CantIs38,16 Hospodine, ač tak živ bude a v takých život ducha mého, tresktati budeš mě a obživíš mě. CantIs38,17 Aj zři, u pokoju hořkost má přěhořká. Ale ty vyprostil si dušu mú, aby nezhynula, zavrhl si za sě všeckny hřiechy mé. CantIs38,18 Nebo ne peklo skazovati sě bude tobě ani smrt chváliti bude tě, nepřičakajú, jižto schodie v propast, pravdy tvé. CantIs38,19 Živý, živý on zpoviedati sě bude tobě, jako i jáz dnes, otec synóm známu učiní pravdu tvú. CantIs38,20 Hospodine, zdráva mě učiň a slávy našě zpievati budeme po všě dni života našeho v domu božiem.“
CantRg2,1 Radovalo sě srdce mé v hospodinu i povýšen jest roh mój u bozě mém. Rozšířena sú usta má nad nepřátely mé, nebo veselila sem sě v zdrav́ú tvém. CantRg2,2 Nenie svatý, jakož je hospodin, nebo ani jest jiný kromě tebe a nenie silný jako bóh náš. CantRg2,3 Neroďte rozmnožiti mluvy výsosti chváléce. Otejděte stará z úst vašich, nebo bóh umitedlností hospodin a jemu přihotovajú sě myšlenie. CantRg2,4 Lučišče silných přěmoženo jest a nemocní opásáni sú mocú. CantRg2,5 Naplněni dřieve, za chléb ustavili sú sě a hladovití nasyceni sú, jakž jalová porodí mnohých, a jež mnoho jmějieše synóv, obnemocněla jest. CantRg2,6 Hospodin umrtvuje i obživuje, dovoďuje do pekla a otvoďuje. CantRg2,7 Hospodin chuda činí a obohacuje, ponižuje a povyšuje. CantRg2,8 Vzkřěšuje z prachu
