múřínská, smúceny budú kóžě země madianské. CantHab3,8 Čili v řěkách hněviv si, hospodine, nebo v řěkách rozľúcenie tvé, nebo zamúcenie tvé u mořu? Jenž vsědáš na koně tvé a čtvernosti tvé uzdravenie. CantHab3,9 Vzbudě vzbudíš lučišče tvé, přísahy národóm, ježto si mluvil, řěky zemské rozdělíš. CantHab3,10 Viděly sú tě i žělely sú hory, chvat vód minul jest. Dala propast hlas svój, výsost rucě svoji vzpodvihla. CantHab3,11 Slunce a měsiec stály sú u přiebytcě svém, v světlosti střěl tvých pójdú, v světlosti blýskotnéj kopie tvého. CantHab3,12 V snízaňú potlačíš zeḿu, v rozľúceňú vzhrzěj národy. CantHab3,13 Vyšel si v zdravie ľuda tvého, u zdravie s mazaným tvým. Udeřil si hlavu z domu nemilostivého, obnažil si základ až do hrdla. CantHab3,14 Zlořěčil si žezla jeho, hlavě bojujúcích jeho, přichoďúcích jako búřě k rozpuzeňú mě. Radost jich jako jeho, jenž požierá chudého v skryťú. CantHab3,15 Cěstu učinil si na mořu koňóm tvým, u blátě vód mnohých. CantHab3,16 Slyšal sem a smúcen jest život mój, ot hlasu vztřásla sta sě rty má. Vejdi hnilost v kostech mých a pod mě lez, abych otpočinul v den zamúcenie, abych všel k ľudu ku přěpásaňú našemu. CantHab3,17 Dřěvo fíkové nevzektve a nebude plodu u vinniciech. Selže dielo olivetí a sěmena nepřinesú krmě. Vystřěžen bude z ovčincě brav a nebude bravěte u jeslí. CantHab3,18 Ale jáz v hospodinu veseliti sě budu a vzraduju sě u bozě Ježúšu mém. CantHab3,19 Bóh hospodin síla má a ustaví nohy mé jakožto jelenové. A na výsosti mé dovede mě, vítěz v slavách zpievajúcieho.
CantDt32,1 Slyšte,
