Němec, Igor: Rekonstrukce lexikálního vývoje

Němec, Igor. Rekonstrukce lexikálního vývoje. Praha, 1980.
<<<<<121314151617181920>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[16]číslo strany rukopisulexikální jednotky s větším počtem společných rysů jsou v rámci dílčího lexikálního systému (ve směru horizontálním) centrem, které je samo – na nižší úrovni (ve směru vertikálním) – systémem v tom smyslu, že obsahuje jednotky centrální a periferní. Jak již bylo naznačeno (1.4), čím více společných klasifikačních rysů mají lexikální jednotky, tím centrálnější postavení zaujímají v daném dílčím lexikálním systému a tím nižší lexikální subsystém tvoří. Uveďme příklad: K nejvyšším subsystémům lexikálního systému češtiny patří slovní druhy, nejvíce propojené se systémem gramatickým (1.2). V slovnědruhovém subsystému verbálním mají centrálnější postavení slovesa s protějškem vidovým (tj. tvořící vidovou dvojici – dát : dávat, slepnout : oslepnout) a perifernější jsou zde slovesa bez tohoto protějšku (vidově nepárová – sedět, pojít, zasmát se). V subsystému vidových dvojic mají centrálnější postavení slovesa s protějškem tranzitivním nebo intranzitivním (oslepnout : oslepit, vstát : postavit, vrátit : vrátit se) než slovesa bez takového protějšku (dát, přinést). V subsystému opozicí tranzitivnosti/intranzitivnosti mají centrální postavení slovesa s protějškem rezultativním (oslepnout : slepý, umlknout : mlčet, postavit se : stát) než slovesa bez takového protějšku (zhasnout, vrátit se). A tak bychom mohli postupovat k subsystémům ještě nižším, jako je např. systém deadjektivních sloves změny vlastnosti slepnout (: slepý), mládnout (: mladý) apod. s periferní jednotkou schnout (: suchý), která je vzdálená od centra vokalickou alternací kořenů sch : such. Nejnižším lexikálním subsystémem je pak polysémní struktura slova, protože její jednotky mají vedle jistých společných rysů sémantických také všechny společné rysy formální (v rovině morfologické), např. slepnout ‚pozbývat zraku‘ : slepnout ‚pozbývat barvy, zakalovat se‘; tento nejnižší subsystém není nepodobný systému antonym typu levý ‚jsoucí po levici‘ : pravý ‚jsoucí po pravici‘, má pouze větší počet společných formálních klasifikačních rysů. Odtud vyplývá, že základní znakovou lexikální jednotkou, která konstituuje nejnižší lexikální subsystém, je lexikální vyjádření lexikálního významu (srov. 2) nikoli polysémní slovo. Není jí ovšem ani sém (sémantický komponent), protože není jednotkou znakovou. Přesto však i změna jednotlivých sémů souvisí se změnami lexikálního systému v tom smyslu, že se promítá do změny významu lexikální jednotky (1.3), významová změna lexikální jednotky zase souvisí se změnou polysémní struktury slova (1.51) a změna tohoto nejnižšího lexikálního subsystému probíhá v rámci změny lexikálního subsystému vyššího (1.52).

(1.51) Vznik nového významu metaforickým posunem lze chápat jako záměnu starého sémantického komponentu komponentem novým (1.3b).[14]Viz např. V. Blanár 1973, s. 13. Např. v stč.

X
14Viz např. V. Blanár 1973, s. 13.
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 30 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).