význam přenesený (viz vybřísti z nouze, oslnouti, osuté rty, lepší příští, u vytržení 14.12; ani zbla, dosažení cíle 15.2 aj.). Tak se tedy rozvíjel protiklad mezi lexémy slovotvorně nemotivovanými (kmenoslovně izolovanými) jakožto příznakovou kategoií pro vyjadřování významů posunutých a lexémy slovotvorně motivovanými jakožto nepříznakovou kategorií pro vyjadřování významů neposunutých (blízkých k významu slovotvornému, 3.3). — Ovšem sama izolace slova, jeho vypadnutí z korelací a propadnutí naznačeným změnám, právě tak jako nutnost dané slovo přebudovat, nahradit jiným v téže funkci – to vše nemělo své bezprostřední příčiny jen ve změnách hláskoslovných. Působil zde také tlak kmenoslovného systému. I když sám tento tlak je výslednicí změn, mezi něž patří zase změny hláskoslovné, můžeme jeho působením osvětlit řadu postupů ve vývoji české slovní zásoby i bez zvláštního zaostření pozornosti na ony změny.

C Lexikální vývojové postupy souvisící s rozvojem systému kmenoslovného

(17) Souvislost lexikálních postupů s rozvojem kmenoslovného systému chápeme především v tom smyslu, že lexémy v jistém postavení (daném jeho kmenoslovnými vztahy k jiným slovům) jsou vystaveny systémovému tlaku a podléhají změnám nebo se stávají východiskem jistých změn v slovní zásobě. Tak např. název rostliny s převislým květem poniklec (stč. apium risus – poniklec RostlOl 391) měl v kmenoslovném systému češtiny pevné postavení, dokud byl poután vztahy ke korelaci sloves poniknúti : ničěti (srov. stč. tu k zemi ponikši usnula PasMuzA 481 a k zemi na kolencí ničieci počě boha prositi tamtéž 321); když však tato korelace zanikla (10.11), slovo poniklec ztratilo oporu svého slovotvorného základu poniknúti (particip. poniklý) a v tomto labilním (izolovaném) postavení se přiklonilo (změnou náslovného p- v k-) k rodině slov s kořenem koň- jako koniklec, koníklec, lidově konikleč, koníkleč, koňský kleč. Podobně izolované sloveso mohlo své labilní postavení upevnit dotvořením kmenoslovného protějšku v rámci rozvoje živých kmenoslovných korelací, srov. již uvedené přitvoření tranzitiva oslniti k izolovanému intranzitivu oslnouti (10.33). Dříve však než přistoupíme k podrobnějšímu výkladu takových lexikálních postupů působených zákonem zachování souměrnosti (7.11), věnujeme pozornost ústřednímu pojmu kmenoslovný systém. Kmenoslovný systém chápeme jako součást systému lexikálního i gramatického; jde tu o složitě souvztažné skupiny slov spojených na základě stejného elementu formálního (slovotvorného morfému) a zároveň na základě stejného elementu významového, kterým může být nejen rys lexikálně sémantický, tj. příslušnost k témuž významovému okruhu, ale i rys gramatický, tj. stejný poměr ke gramatickým kategoriím. Tak např. jistou řadu v lexikálním systému tvoří slovesa stavová, jako žíti, lpěti, vládnouti, kralovati, bdíti, spáti, seděti, spjatá navzájem po stránce významové příslušností k stejnému významovému okruhu ‚trvání stavu‘ a po stránce gramatické zase neschopností tvořit stejné gramatické tvary – dokonavý a pasívní; ale jen zčásti je tato řada morfematizo