(12) Shrnutí. — V tomto oddíle (I A) jsme si především ukázali, že lexikální vývoj souvisící s vývojem gramatickým nelze oddělit od vývoje hláskoslovného. Pracovní zaměření na souvislost s vývojem gramatickým bylo dáno snahou postihnout gramatického činitele lexikálního vývoje a v tom směru jsme došli ke stanovisku, z kterého se vývojové postupy v slovní zásobě jeví jako důsledky nebo průvodní jevy gramatického vývoje probíhajícího tak, že korelace upadajících kategorií gramatického systému narušeny vývojem hláskoslovným hynou, kdežto korelace rozvíjejících se systémových kategorií narušeny vývojem hláskoslovným jsou formálně přebudovávány. U probraných vývojových postupů české slovní zásoby tedy shledáváme souvislosti s gramatickým vývojem, který se s vývojem hláskoslovným vyrovnává, ale nepodřizuje se mu; vývoj hláskoslovný – lze říci – slouží vývoji gramatického systému tím, že pomáhá odklizovat korelace jeho kategorií starých, upadajících, a podněcuje rozvoj těch korelací, které jsou výrazem jeho kategorií nových, rozvíjejících se. Tak např. budování gramatické kategorie bytosti, rozvoj systému vidově-časového i diferenciace syntaktické a lexikálně sémantické úlohy pádů – všechny tyto základní procesy vývoje českého systému gramatického využívají důsledků starých hláskových změn k rozvoji svých nových korelací, což se v oblasti slovní zásoby projevuje mj. rozvojem posesív typu pánóv a úpadkem typu páň (srov. korelační změnu pán : páň > pán : pánóv, 9.23), rozvojem imperfektiv typu obnovovati na místě starého typu obnávěti (srov. korelační změnu obnoviti : obnávěti > obnoviti : obnovovati, 10.21) a rozvojem nového typu adverbií často na místě starého čěstě (srov. korelační změnu častý : čěstě > častý : často, 11.23b). Ukázali jsme si také, že ustupující typy přebudovávaných korelací nemizí ze slovní zásoby beze zbytku (viz archaismus dům Páně a místní jména typu Bezděz 9.23, vidově nepárová slovesa s významem posunutým 10.21, adjektiva rezultativního typu pečený, malovaný 10.23, stará intranzitiva s významem posunutým jako oslnouti 10.33, adverbia typu hluboce významově diferencovaná od typu hluboko 11.23b aj.). Slovní zásoba se tedy na jedné straně rozvíjí růstem nových typů, vklíněných do systému gramatického a angažovaných v jeho rozvoji (viz např. rozvoj posesív na -óv 9.21, mužských o-kmenů typu zeman 9.32, substantivizace adjektiv 9.43, rozvoj prefigovaných perfektiv a neprefigovaných imperfektiv 10.2, reflexívních intranzitiv 10.32, šíření vazeb infinitivních 11.12, rozvoj rekcí 11.21–11.22, množení předložek 11.25 a spojek 11.3), na druhé straně přetrváváním i vývojem starých typů, které z rozvíjejícího se systému gramatického vypadly a žijí na jeho periférii (ovšem i odtud mohou do něho prorůstat: viz např. dotváření korelace tranzitivem oslniti k izolovanému intranzitivu oslnouti, které vypadlo ze systému korelační změnou oslepiti : oslnúti > oslepiti : oslepnouti, 10.33). Ukázali jsme si také, že takto z gramatického systému do slovní zásoby nepřecházejí jen typy, jejichž