obdobným vývojem se setkáváme také u sloves změny stavu (vlastnosti) typu běleti, srov. vizte vlasti, žeť bělejí již ke žni EvZimn J 4,35 = patřte na krajiny, žeť se bělejí ke žni BiblKral tamtéž. Šíření nového znaku intranzitivnosti projevuje se vůbec expanzí reflexív, zvl. i-kmenových: stč. břísti > nč. broditi se (např. břeď přes řeky ‚transi flumina‘ BiblKral Is 47,2 = broď se řekami Hegerův překlad bible tamtéž), stč. uvřieti > nč. uvařiti se (např. přistavi [zelí] k uohni, aby jemu uvřelo ‚ut coqueret‘ OtcB 28a = aby se mu uvařilo), stč. přilnúti > nč. přilepiti se, stč. probednúti > nč. probuditi se (např. starší dial. k polnoce sem probedl…; deš sem probedl, još sem neměl té bolesti Český lid 30,136 = nč. když jsem se probudil) aj. Ovšem podobně jako u nového formálního znaku kategorie dokonavosti, tj. u předpony (srov. 10.2, zvl. 10.22), tak také zde u nového formálního znaku kategorie intranzitivnosti, tj. u reflexívní částice, byla jeho expanze podnícena hláskoslovným uvolněním starých korelací: jako starou korelaci dokonavosti/nedokonavosti s formálním rozdílem v příponě i v kořeni naroditi sě : narázěti sě nahradila nová korelace s jediným formálním distinktivním znakem – předponou – naroditi se : roditi se (10.22), tak také starou korelaci tranzitivnosti/intranzitivnosti s formálním rozdílem v příponě i v kořeni typu uvařiti : uvřieti nahradila nová korelace s jediným formálním distinktivním znakem – reflexívní částicí – typ uvařiti : uvařiti se.
(10.33) Ovšem i zde, u starých korelací tranzitivnosti/intranzitivnosti typu uvařiti : uvřieti, ohlušiti : ohlechnúti, které nemohl systém slovesa postrádat, řešil se rozpor mezi jednoduchým rozdílem významovým a složitým rozdílem formálním (7.17) i jinak: totiž také prostým vyrovnáním kořenné struktury (srov. 10.21): stará intranzitiva přebudovávají svou kořennou strukturu podle tranzitivního protějšku, např. stč. ohlechnúti se mění v ohluchnúti vlivem ohlušiti, na místo staršího oslnúti nastupuje mladší oslepnouti vlivem oslepiti (stč. jedni jsú ohlechli, druzí oslnuli CestMandA 221a = nč. ohluchli … oslepli), stč. osvetnúti se mění v osvětnúti vlivem osvietiti (srov. starší variantu když osvete ‚ubi dies facta‘ OtcB 8b a mladší variantu když osvěte OtcCF). A podobně jako u analogického omlazování korelací vidových (potkati sě : potýkati sě → potkati se : potkávati se, viz 10.21), tak i zde dochází k obohacování slovní zásoby tím, že vedle formy nové (jako potkávati se) přežívá i forma stará, ale s posunutým významem (jako potýkati se): např. vedle oslepnouti, tj. nového intranzitiva k oslepiti, přežívá i staré intranzitivum oslnouti, ale již s posunutým významem ‚býti postižen oslněním‘; v tomto významu je už ovšem oslnouti izolováno od starého tranzitiva oslepiti a dotváří si nový tranzitivní protějšek oslniti (koho/co).
(10.34) Rozvoj verbálně rodového systému se ovšem v slovní zásobě neprojevuje pouze naznačeným upevňováním korelací mezi slovesy tvořícími a netvořícími osobní tvary pasíva (mezi tranzitivy a intranzitivy). Projevuje se také tím, že lexémy zařazené svou formou do slovesného paradigmatu jako pasívní pozbývají svého významu aktivního a naopak zařazené svou formou jako aktivní pozbývají svého významu pasívního. Takovéto řešení vnitrosystémového rozporu mezi formou a významem (srov.
