staré formy, nýbrž její renovací: na místo starých imperfektiv sesedati, rozprchati se, převrhati nastupuje nový typ sesedávati, rozprchávati se, převrhávati.
Ovšem naznačený úpadek starých vidových dvojic s nehomogenní kořennou strukturou (svetnúti : svítati, potkati: potýkati) neznamená, že jejich nahrazované tvary (typů svetnúti a potýkati) vždy hynou; jazyk si je někdy ponechává, ovšem jako lexémy již stojící mimo systém vidových dvojic, tj. jako perfektiva a imperfektiva tantum s posunutým významem: tak vedle vidové dvojice potkati se : potkávati se (s novým imperfektivem) zůstává zachováno staré imperfektivum potýkati se, ovšem s posunutým významem ‚utkávat se, zápasit (s někým)‘, který nemá perfektivního protějšku.
(10.22) Na místo starých vidových dvojic s nehomogenní kořennou strukturou nastupují nové vidové dvojice s homogenní kořennou strukturou tím, že z předponového perfektiva vzniká nové imperfektivum odsunutím předpony (deprefixací): tak v dvojici naroditi sě : narázěti sě (stč. narodili sú sě synové ŽaltKlem 44,17 nati sunt – é, by sě byl nenarázal ŠtítBarlB 149 utinam numquam natus esset) nastupuje na místo imperfektiva narázěti sě deprefigované roditi se, místo přilnouti : přilípati (*prilьpnǫ- : *pri-lip-a-) máme později přilnouti : lnouti, místo stropiti : střápati zase stropiti : tropiti aj. (podrobněji viz 20.113). I takto podnícené tvoření imperfektiv deprefigovaných přesahovalo meze dané potřebami systému, jak svědčí zanikající neologismy typu slepiti, nažiti místo oslepovati, obnažovati (viz níže 30.32A3), a co je důležitější, vedlo ke vzniku celých skupin nových sloves bezpředponových, např. imperfektiv II. třídy typů bohatnouti, lnouti, vinouti (ze starších typů zbohatnúti, přilnúti, ovinúti). Tím se ovšem vyhranil dokonavý charakter sloves prefigovaných (odvozených předponou) a nedokonavý charakter sloves prostých, neprefigovaných, s čímž souvisí řada dalších vývojových postupů lexikálních v oblasti českého slovesa.
(10.23) Na pokročilejším stadiu vidového vývoje, kdy sílí tendence významu dokonavého k formě prefigované a nedokonavého k formě neprefigované (srov. 7.2), nahrazují se stará perfektiva bezpředponová perfektivy prefigovanými, a to bez průhledné lokální funkce předpony: např. stč. jieti, mrknúti sě, staviti mění se v nč. vzíti, smrknouti se, zastaviti (srov. ještě stč. po všem světu mrklo sě jest HodKlem 47b = nč. smrklo se; starší města toho jmou muže a trestati ho budou BiblKral Dt 22,18 apprehendent = nč. vezmou muže překlad Hegerův; stavil sem řeky jeho BiblPraž Ez 31,15 = nč. zastavil jsem; dále a řek to i mlkl jest neřka slova SolfA 119b = nč. zmlkl, umlkl). Ještě dříve prefigovaná forma nastupuje na místo prostého slovesa nedokonavého tam, kde byla tvarem dána jeho platnost dokonavá; týká se to především tvarů participia perf. pas. a aoristu, např. tak jest psáno prorokem EvVíd Mt 2,5 scriptum est = jest tak napsáno skrzě proroka EvZimn aj. tamtéž; a křčen jsa Ježíš inhed vystúpil z vody EvOl Mt 3,16 baptizatus Jesus = pokřtěn jsa BiblKral tamtéž; nebudete-li páliti, ale sami budete páleni PoprRožmb 27b = nč. spáleni, upáleni; (Metoděj) ten u Velehradě křti Čecha prvého, Bořivoje DalL 23 – vzdvihl sě do Čech k vévodě Bořivojovi, jehožto pokřtil PulkR 17a apod. Šíření vidové prefixace, tvoření sloves dokonavých pomocí tzv. řadicích
