[404]číslo strany tiskuAnalogií dial. -uv- m. -ov-: spotřebuvané BartD. 2, 125 (zábř.), maluvané t. 175 (brn.), zmorduvany Duš. verb. 380 (slc.).
h) Substantivumverbale: kupovánie a pracovánie, -ěvánie atd., stsl. -(o)vanije. Na př. panowanye ŽKlem. 102, 2, biczzowanye t. 37. 18 atd., kupování, pracování atd. Us.
Některá jednotlivá slovesa tohoto vzoru.
208. hotovati. Praes. hotuju atd.: prſihotugiu praeparabo ŽKlem. 88, 5, (já) nožě przihotugy Hrad. 131ᵇ, (člověk) se hotuge Kruml. 10ᵃ, když dušě nehotugem k tomu ŠtítVyš. 28ᵇ, (kováři) hotugy klíčě t. 115ᵇ, (ktož) przihotugij srdcě svá Ol. Sir. 2, 20; hotovaju: pl. 3. jemu prſihotowagiu sě myšlenie praeparantur ŽKlem. Ann. 3. Impt. hotuj: hotuy sě Otc. 336ᵃ Part. hotujě atd.: hotugye Vít. 26ᵃ, hotugycze sě Hod. 35ᵃ. Inf. hotovati: káza sě všěm hotowaty AlxV. 456; part. hotoval: by sě hotowaly t. 511, hotován: čin hotowany Hrad. 63ᵃ; subst. prſíhotowanye ŽKlem. 88, 15 atd. - Sloveso toto je z adj. gotovъ paratus, rovněž jako hotoviti; jeho -ov- je z kmene tohoto adjektiva, a kmen slovesný gotov-a- je tedy podle vz. V. 1ᵃ, rovněž jako na př. kmen slovesný zelena- v inf. zelenati sě atd. je z km. adj. zeleno-; proto je stsl. praes. gotovają atd., nikoli gotują Mikl. Etym. Wtb. 75; v češtině naproti tomu vyvinuly se analogií tvary praes. hotuju, impt. hotuj a part. hotujě atd., a sloveso je tu tedy v tř. VI; doložené nahoře praes. 3. plur. přihotovajiú podle vz. V. 1ᵃ je buď starožitný zbytek shodný se stsl., buď opětný novotvar Časem však sloveso to zaniklo.
obědovati, stsl. obêdovati praes. obêduja prandere. Praes. oběduju atd.: (člověk) obieduge HusPost. 125ᵃ atd., oběduji atd. Us. Impt. oběduj atd.: jdi a obiedug Koř. Luk. 17, 7, poďte obyeduyte t. Jan. 21, 12 a Us. Impf. obědovách atd., ješto obyedowachu Koř. Jan. 21, 12. Inf. obědovati Us.; part. obědoval: aby (ty) obiedowal Ol. 3. Reg. 13, 7 a Us. Vedle toho je starší obědvati, obědvaju v tř. V. 1ᵃ, v. v § 148.
psovati, stsl. pьsovati praes. pьsują vituperare. Je denominativum, ze subst. pes stsl. pьsъ. Praes. psuju atd.: pſuge pessimat Anon. 5ᵃ, kto psují tvój lid Hlah. Sir. 31, 11, pſugij Ol. tamt., pſugí Kladr. tamt. Impt. psuj Us. Aor. (sokové) tak je opſſowachu, až jě odtud i vyhnachu Hrad. 25ᵃ. Inf. psovati, zde bez dokladu; novotvar psouti podle vz. I. 7: psouti Us. Jg., psuť = kaziti BartD. 1, 258, popsuť 252. Part. psujě atd., zde bez dokladu. Part. psoval: že sem psoval jí (ženě) nectně WintObr. 1, 631 (z r. 1568), (kobylky) zepſowali zemi Ol. 2. Par. 7, 13; novotv. psul Jg. Part. psován: opſowan Vít. 50ᵃ, (tvář) slinami ſepſowana AnsW. 3ᵇ, (země) jest od Tateruov zepſowana Mill. 16ᵃ; novotv. psut Jg. Subst. verb. psovánie: pſowanie contumelia Kladr. Sir. 29, 9; novotv. psutí: beze všeho psutí Marek Jg. - Tvary s náležitým -ova ustupují novotvarům s -u;
![[404]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00406.jpg){kind=link}