[407]číslo strany tiskunewie Hrad. 46ᵃ, newije cěsty Štít. ř. 13ᵃ, wije t. 26ᵇ atd., ví Us.; dial. vie a zkrác. vi, jako v sing. 1.
Du. 1. stsl. vêvê (-va), z vêd-vê; v češtině nedoloženo.
Du. 2. 3. viesta, stsl. 2. vêsta, z vêd-ta. a 3. vêste, z véd-te. Doklad: jakž svědky powyeſta Rožmb. 256. V ROlB. psáno: (dva mládenci) klnúce sě, že ničehož nic newyeſſa 103ᵇ, t. j. neviešta m. -sta; jako je v impf. a aor. du. 2. 3. vedle -sta také -šta, v. § 27, tak to provedeno také zde (a také v plur. 2., viz zde doleji). - Novotv. vieta podle umieta atp.: vy newyeta DalC. 39, newyeta co jsta ztratila Pass. 64.
Plur. 1. vieme, -my, zúž. víme, -my, stsl. vêmъ atd., z vêd-mъ. Na př. my sě modlíme komuž wyemy EvZimn. Jan, 4, 22, již wijeme kam jdeš Štít. ř. 13ᵃ, již wijeme t. 165ᵇ atd., víme Us., dial. slc. vieme, vieme BartD. 1. 43 (hroz.), viemy t. 137 (sev.-opav.), víma t. 2, 123 (zábř.), vimy t. 1, 86 (stjick.), t. 131 (laš.), vimě t. 2, 58 (kojet.).
Plur. 2. vieste, slsl. vêste, z vêd-te. Za -ste je někdy -šte podle pl. 2. impf. a aor., v. § 27 (tak také v du. 2. 3., viz zde napřed). Doklady mi známé jsou: vy sě modlíte jehož newieſte quod nescitis EvZimn. Jan. 4, 22; vědě, otkud přišel sem, ale vy newieſte, odkud přišel sem vos autem nescitis Jan 8, 15; neodpowyeSte mi AnsOp. 6, zda-li newyeſte PassKlem. 117ᵇ a j. (tu ještě několikrát), o ňemž vy málo wieſte Kat. v. 1836, jakžto dobřě wyeſte ROlB. 1ᵃ, wyeſte-ly či nic t. 21ᵇ, wyeſte-ly, že Libušě tuto zemi spravovala jest PulkR. 7ᵃ, PulkL. 14, wyeſte-ly, že atd. PulkR. 178ᵃ, PulkL. 395, zda newieſte že atd. Lit. 2. Par. 13, 5, neuieſte ignoratis Ol. Deut. 13, 13, vieſte scitis t. Ex. 23, 9, viéſte (tak v rkp.) t. Deut. 4, 5, vieſte-li že atd. t. Súdc. 18, 14, wzwieſte pomstu mú t. Num. 14, 34, wzwieſte scietis t. Num. 16, 28, wyeſte-ly co učiníte? BojDuch. 2ᵃ, wieſte scitis Koř. Gal. 4, 13, vy sě modlíte což newieſte quod nescitis t. Jan. 4, 22, ani jména wieſſte t. j. viešte Otc. 51ᵃ, dobře vieste Euseb. Šaf. Poč. 107; - V dokladě: Děte skuoro a povězte jeho mlazším, ježto wyete (v rkpe knih. univ. Pr. I. B. 12 fol. 136ᵃ, ze skl. XIV stol.) je psáno wyete, ale rým svědčí, že tu bylo původně vieste. - Novotv. viete, zúž. víte, podle umiete atp.: newiete co prosiec Krist. 81ᵃ, wzwiete scietis Ol. Num. 16, 10 atd., víte Us.; dial. viete a zkrác. vite, jako v sing. 1. a plur. 1., a -ťe atd. místo -te jako v § 54.
Plur. 3. vědie zúž. -í, ze staršího věďá, psl. vêdętь z -nti, srov. § 14. Na př. viedy̆e liudie Jid. 28, wzwiedie scient ŽKlem. 58, 14, powiedie dicent t. Deut. 7 atd., vědí Us. Dial. vedia slc., věďá BartD. 1, 32 (pomor.), veďá t. 38 (javor.), vedá t. 46 (lhot.), vedzja t. 43 (hroz.), veďa vedźa t. 106 (laš.); vedźie t. 137 (sev.-opav.); vědźu t. 131 (laš.), vědźiu t. 137 (sev.-opav.); vědijú t. 54 (dol.), vědijou t. 93 (kel.), vědijó t. 2, 36 (holeš.) a j.; ví t. 258 (žďár.), oni co neví to nepoví Kotsm. 26 (doudl.), voni ví Šemb. 15 (domažl.); vijú BartD. 1, 54 (dol.), t. 2, 36 (holeš.) a j., vju t.
![[407]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00409.jpg){kind=link}