[282]číslo strany tiskujiní jich se přidržegicy t. 287ᵇ, ale též: miłovał Hospodina přjdrže se jeho Br. Deut. 30, 20; délka pří- je dosvědčena dokladem a odůvodněna významem u Jg. s. v. Významu imperfektivního je také nádržěti: otce sě nadrzy a matky neopuſſczye ROlB. 31ᵃ; ale tu nemám dokladu ani pro tvary III. 2 ani pro délku ná-. Srov. pří-ležeti a ná-ležeti.
hlezu, 2. hledíš, hleděti, stsl. ględêti videre. Praes. hlezu atd., příklady v. v § 127. – Impt. hled Us. stč. i nč.; s enklit. -ž: hlediž, hleďž. Slovo to klesalo v interjekci = ecce, na př. hledte, teď ť jestl ecce hic est Ol. 1. Reg. 9, 12, a měnilo se pak na své stránce hláskové ve výrazy: hle, hlehle, hlele, hele, hlehled, hleč, hed atp., z nichž opět pro plurál utvořeno: hleleme, hleleďme, hleleďte, hlečte, hlete, hlejte, hečte, heďte atp. – Part. hleděl: abych hledyel GestBř. 127ᵃ; analogií hleďal: hledial Lobk. 7ᵇ, Mart. 65ᵃ, hleďal GestM. 147 (108), hlediala jest Kladr. 4. Reg. 9, 30 atd., hleděl Us. – Part. hleděv Us.; pohlediaw Háj. 89ᵃ, pohlediawſſe t. 125ᵇ. – Part. hleděn a subst. verb. hleděnie, -í Us, hledienie Baw. 284 atd. Odchylkou bývá tu -z-: k pohlezenj Beck. 1, 197, na pohlezenj t. 2, 440, a -ž-: všetečné pohleženj Kon. 375, jediným pohleženjm t. 850 a j., matením se slovesem -hlézěti, -hlízeti, -hlížeti v tř. V. 1ᵇ.
hmyzěti scatere (sr. stsl. gъmyzati, -žą repere). Praes. hmyžu atd.: prsi jeho hmizie črvy Brig. 35 a j. Impf. hmyzech: (Job) črvy hmizieše vermibus scatebat Hlah. Job. předml. 11. Zaniklo.
hořu, hořěti, stsl. gorêti ardere. Part. hořěl: wzhorziel sě oheň exarsit ŽWittb. 105, 18, horziela Hrad. 29ᵃ, abyste vínem horzyely Alb. 29ᵇ; v AlxV. 825 psáno: (ohrada) deset let horzala, ale rým (: diela) svědčí, že tu bylo původně hořěla; analogií hořal: duom horzal Pass. 336, horzala mysl má Modl. 117ᵇ, město horzalo Pass. 311, města ſhorzala jsú Pror. 51ᵃ, aby ten oheň horzal JeronMus. 18, keř horzal a neſhorzal Ol. Ex. 3, 2; srdce horzalo ChelčP. 108ᵃ, srdce horzelo t. 111ᵇ, horzialo KabK. 26ᵇ a j., vyhořali VelKal. 71 atd.; hořel Us., hořéł, hořéła BartD. 1, 78 (rožn.) atd., slc. horel. – Vedle part. hořě atd., horzyecze ML. 18ᵇ, nč. hoře, hoříc-, jest adj. horúcí nč. horoucí, a podle něho jakož i podle stsl. part. gorąšte v. goręšte Zogr. Luk. 12, 32, Cod. Mar. Luk. 12, 35, Mikl. 3² a 114 mohlo by se zdáti, že bylo sloveso tř. I. *gor-ti praes. gorą atd.; ale jinde vidíme, že adjektivní (part.) tvary -úc- vznikají analogií, jak vyloženo v § 35 č. 12, a tím vyložiti lze i stsl. part. gorąšte, č. adj. horúcí.atd. V nář. lašském jest ovšem praes. horu, horeš, hore BartD. 1, 107, ale to je původu nového a nikoli tvar třídy I. *gorą; tu ovládlo totiž vůbec -r- v tomto slovese a toto přeneseno do tř. V. 2: praes. horu, horeš atd., inf. horać, part. horał BartD. 1, 107 a 127, praes. horum, horeš.., horaju, impt. horoj, horojće, part. horoł, horała, zhorany Lor. h.-ostrav. 59, jako je v témže nářečí praes. paru, pareš atd. (m. pářu atd.), inf. parać (párati) BartD. 1, 107.
![[282]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00284.jpg){kind=link}