[281]číslo strany tiskuKladr. tamt., světlost jeho blſczala Dět. Jež. 1ᵇ; Hory Kutny stříbrem se blſſtiely Háj. 278ᵇ. Zaniklo.
bluču, blučěti. Part. blučal: (sup) by byl viece bluczal NRada 775.
boľu, boleti, stsl. bolê i, bolją aegrotare. Praes. boľu atd.: sg. 1. věz, že ť (já) srdcem boly Kat. v. 2477; 3. bolǐ ju zzyrdcze Jid. 155, (Maria) křesťanským zatracením boly Levšt. 151ᵃ, často po něm (lazebníkovi) boli, že tě uřěže Hrad. 134ᵇ, hlava mě bolij Ben. 4. Reg. 4, 19 atd, hlava bolí Us. Vedle toho bylo také boleti, boleju, v. § 125.
břěču, břěčěti, stsl. bręčati sonare. Praes. nechať jiný kto chce brzeczy, ty mlč a znamenaj řěči NRadaB. 619, kde tvé střiebro, zlato brzyeczy, kde tvých mečév ostré seči Hod. 87ᵃ. Nč. brečeti.
čpieti v. ščpieti.
držu (1slab.), držieti (2slab.), odchylkou též dřežu, drežěti neboli dřěž-, třásli se, rus. drožatь, pol. drzeč, stsl. drъžati tremere, z drъg-; také d. sě. Praes. držu, dřežu: (já) mnohokrát sě za tě drzyezy Táb. III, 17. Impf. držiech (1slab.): když mé srdce (praví Kristus Marii) pro velikú bolest na kříži drzieſſe sě, z toho tvé srdce atd. Brig. 38. Part. držal (1slab.), dřežal: ostnem já tě (praví moucha mezkovi) dávi všako, aby (ty) . . rúče běžel a v lenosti tak nedriezel Baw. 84; drzala země Mam. Jg.; všecko pohanstvo drzezalo nechtě státi při tom strachu (při tom strašném mučení) Kat. v. 2803. Inf. držieti: (po hromu) když sě povětřie pak drzyety počne, přěd ohňem běžěti, to ť jest blsket neb blýskanie Vít. 8ᵃ (verš 8slab., drzyety 2slab.). Zaniklo.
držu, držěti, stsl. drъžati tenere. Part. držim, -a atd., v. v §§ 37 a 131 d). Part. držal pl. držěli: drzal ſi ŽKlem. 72, 24, drzala jě pýcha t. 72, 6, nedostatečenstvie drzalo mě t. 118, 53, obdrzieli ſu t. 72, 12; dyrzal Pass. 275, ješto s’ mi syna obdyrzala t. 340, jenžto ſta obdrzala t. 305, abyste ho nedrzyeli t. 298, abyste u pokořě sě drzyeli t. 315 atd.; byste (vy, dívky) byly k nám vieru drzyely, od nás byste (nevěry) neohledaly DalC. 15 (drzyely chybným opisem, rým žádá držaly); drziali a vládli KolČČ. 101ᵇ (1546); držel atd. Us., zadržalý (plat atp.) Us. archaist.; držal pl. držali BartD. 2, 244 a 260 (žďár.), držáł, zadržała t. 1, 345 (lhot.), slc. držal. Part. držav pl. držěvše: nic neobdrzaw Krist. 34ᵃ. Part. držán pl. držěni atd.: (póst) drzzan má býti Štít. ř. 205ᵇ, aby bylo drzano Hrad. 17ᵃ, některá oblehčenie obdrzana od papežóv Štít. uč. 73ᵇ, (hříchové) zadrzyeni sú Koř. Jan. 20, 23, (Němci) za hosti drzijeni byli Pr. pr. 242; zadržáni ſau Br. Jer. 3, 3, slib bláznivý nemá držien býti HusE. 1, 266; adj. z úroků zadrzanych Řádpz. 91, při držanych saudech KolEE. 14ᵃ (1725); držen Us.; někdy držán, archaist. v jaz. spis. Subst. verb. držěnie: držení Us.; při drzani saudu KolEE. 38ᵃ (1695), anal. podle držán. – Složené přídržeti sě u významu imperfektivním adhaerere mívá tvary podle III. 1, na př. (zvířata) se přidržejí Koll. Jg., Petra přidržegice se Háj. 202ᵃ,
![[281]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00283.jpg){kind=link}