[292]číslo strany tiskuř. 191ᵃ, kteří ſtogiechu Troj. 93ᵇ; stách, podle inf.: dievka ſtaſe DalH. 41, ſtaſſe DalC. tamt., sv. Prokop ſtaſſe Hrad. 25ᵇ země u mířě ſtaſye AlxV. 84, ana tu ſtaſe Kat v. 1655, ſtahu t. j. stáchu stabant GlossJag. 30, proč Čechy (Čechové) za lidi ſtachu DalC. 84, všichni ktož tu ſtaachu Štít. ř. 111ᵇ, bratřie ſtachu vně stabant Koř. Mat. 12, 46. – Aor. stách: anděl ſtaa vedle nich EvZimn. 6, Staa Ježíš EvA. Mark. 10, 49, Polené na Čechy žalovachu a na ně v Římě právo vſtachu DalC. 44. – Inf. státi: neſtaaty po tělesných žádostech Štít. ř. 13ᵇ, státi Us. – Part. stoje: podſtogie subsistens ŽKlem. Athan. 30 atd., stoje, stojíc- Us. O adj. stojúcí v. § 35 č. 12. – Part. stál: před ním Ježíš ſtaal Pass. 96, naztal bi t. j. nastal by immineret Greg., kto by oſtaal proti kniežatóm temnosti Štít. ř. 71ᵇ, ať by (Maria) za naši potřebu zaſtaala Štít. ř. 85. – Part. stán: aby ſtano bylo ut stetur Pror. Isa. 10, 32, nemóž ſtano býti stari non potest Kladr. 1. Esdr. 9, 15.
stv́u, stvieti, zpravidla reflexivum, zřídka bez sě; ze svьt-, stslov. svьtěti (sę) lucere; za žádané svt- je stv- a dále stkv-, sktv-, skv- a kstv-, srov. I. str. 546 sl. Vedle tvarů praesentních náležitých jsou novotvary podle III. 1. – Praes. stv́u atd.: stwým sě candeo Veleš., ſtwie ſie svátého křížě znamenie Pass. 488, světlo ſye ſtkwi rutilat Ol. 2. Reg. 23, 4, slunce stkwi sě Ol. Súdc. 5, 31, ano sě jich tváři ſtwie Pass. 374, všiudy sě ſtwye štíti zlatí AlxV. 2024, Kristovy rány sě ſtkwie Krist. 111ᵇ; – novotv. stvěji atd.: nad ním sě hvězda ſttkwie Krist. 21ᵃ, (ctnost) krásně ſktwye ſye Alb. 116ᵇ, kříž sě ſtkwye PulkL. 47, když kto ani svátými ſie ſtkwie nravy HusPost. 209ᵇ, (oči) sě ſtkwyeta Modl. 54ᵇ, že se ſkwijemy HrubLobk. 66ᵃ, lauky se stvějí Eus. Jg.; – nč. skvím se atd., pl. 3. skví se a skvějí se Us. – Impt. stvi atd.; – novotv. stvěj atd.: ſtkwyey sě Hod. 9ᵃ, tak sě ſtkwieyte Ol. Súdc. 5, 31; – nč. skvi se, skvěj se atd. – Impf. stviech atd.: jeho sě tvář ſtwieſſe Pass. 326, (dietě) ſtkwieſſe sě Trist. 315, ten ſye kſtwyeſe Marg. 339, sieň ſtkwieſſe se Alxp. 66, (Xerxes) štěstím se ſtwiſſe t. 59, kdežto sě korúhvi ſtwyechu AlxV. 1540, sě ſtkwiechu Kat. v. 976; – stvějiech atd : mnoho ovoce ſtkwiegiſſe se Troj. 91ᵇ, (skutky) sě ſtkwyegiechu PulkR. 30ᵇ. – Aor. stvěch atd.: Filota na Mazea pomieni an sě ſtwye v zlatém odění AlxV. 1607, zaſtkwie sě obličěj resplenduit Koř. Mat. 17, 2. – Inf. svtieti, stvieti atd.: zuteti ze t. j. svtieti sě enitescere Greg., (lidé) ſueti (sic) ſe budú HomOp. 154ᵃ, jako blskem ſtkwyety se budem Štít. uč. 124ᵇ, učení budú se ſtwyety jako hvězdy t. 77ᵇ, budú sě ſtkwiety Krist. 49ᵇ, spravedliví budú sě sktwietij Průp. ve Fejfal. Stud. 6, 243 (XV stol.), nebude ſe kſtwieti Pror. Ol. Isa. 13, 10 atd., stkvíti se, skvíti se Us., stkvéti ČechNezn. 8. – Part. stvě atd.: krmě by ve skle se stwiecy Baw. 80, (chot) ſtkwiecz ſye Kruml. 358ᵇ, se stkvíce Br. Jg.; – stvějě atd.: ctnostmi ſtwyegye sě PulkR. 40ᵇ, ctnostmi se stkvějíce Br. Jg., skvěje se, skvějíc- Us.; – stvěl atd.: brada ſtkwiela se krví BrigF. 61ᵃ, skvěl atd.
![[292]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00294.jpg){kind=link}