tak jezdi toho čekaje, zda by sě s dobrým potkage TandZ. 164ᵇ; móž ť každý učiti družce svého, ne týmž obyčejem, by ſtoge jako kazatel nad jinými, ale móž mluviti k jiným jako jsa z nich jeden ŠtítMus. 39ᵃ; páni, pokažte nám (císaři) své listy nebo jinak ny učiníte jisty, by vy Čechové mohúce koho chtiec voliti DalJ. 59 z rkp. V.
jsetn nes, fem. nesši atd.
237. V perifrastických výrazích způsobu tohoto je part. -ъs složeno se slovesem pomocným býti. Participium je děje imperfeklivního: jsem nes atd., nebo perfektivního: jsem přines atd. Význam je opět ze složení samého zřejmý: jsem nes, přines = (já) jsem nesl, přinesl, n. (já) jsem, jenž nesl, přinesl atd. Doklady jsou z doby slaré do stol. XV a je jich v celku jen několik. Uvodím všecky, které znám:
praes. jsem nes fem. nesši atd.: ktož geſl jie (smrti) zazluſíw t. j. zaslúživ AlxBM. 8, 43, (litá závist) mu radost gest smutiwši Baw. 125, všakž zzŭ všěch zém řěči (zna)wſſe svD. 24;
impf. biech nes fem. nesši atd.: Josias, jenžto bieſſe na sv. Jakoba hrdlo provaz wzwazaw i wedl, vida ten div přěd sv. Jakuba nohy padl Pass. 353 (doklad nejistý, je tu spíše zkrácení přechodníkem);
aor. bych nes fem. nesši atd.: král by všiu moc (z) sirdcě wyplenyw AlxB. 7, 17, (sojka) by družkami se stydiewsi Baw. 83;
perf. byl jsem nes fem. nesši atd.: jehož (sbožie) byl geſt málo poſiw t. j. poživ AlxB 7, 9; pomocné jest vynecháno: gdež byl dřéve zluſiw t. j. slúživ AlxBM 6, 8;
impt. buď nes fem. nesši atd.: bud ten birže zmyrtcy uſiw, ktož atd. t. j. uživ AlxBM. 8, 42;
kond. bych byl nes fem. nesši atd.: by byl j’ho (Alexandra) kto tdy nadtrutyw nebo kterú válků mutyw AlxBM. 7, 26 sl., zda by z nich kto cuzích usiw byl tu t. j. uživ AlxBM. 6, 7.
Perifrastické výrazy chybné.
238. Vyskytují se v češtině dvoje.
a) Jedny jsou indikativy, ve kterých je tvar imperfekta nebo aoristu místo participia -lъ. Výrazy na př. 3. os. sing. impf. nesieše, aor. nese a perf. nesl (m. nesl jest) znamenaly skoro totéž, rozdíl byl jen syntaktický; když rozdíl tento časem se vytratil, říkalo se bez rozdílu a ve stejné platnosti praktické: nesieše (impf.) nebo nesl, oboje = ferebat, nese (aor.) nebo nesl, oboje = tulit atd.; a když se směl klásti tvar nesl místo imperfekta nesieše nebo aoristu nese, kladly se naopak i tvary nesieše (impf.) a nese (aor.) místo participia nesl; a podobně v případech jiných. A tu vznikly perifrase chybné typu:
