chyšču t. 2, 233 (kunšt.) a j.; místy je jen -s-cu, vlivem inf. -s-tati atd.: chystati – chysce BartD. 1, 259 (frýd.), šústati – šúscu t. 79 (rožn.), šusceš Lor. h.-ostrav. 65.
3. Vzor a) bráti, beru, – b) kovati, kuju.
178. Sem patří slovesa třídy páté, jejichžto kmeny infinitivní i praesentní utvořeny jsou přímo z kořene, tedy slovesa kořenná; a to kmen infinitivní příponou -a, na př. bьr-a- č. br-a-, tъk-a- č. tk-a-, kov-a-, a kmen praesentní příponou dílem -e (-o), na př. ber-e-, tъč-e- č. tč-e-, dílem -je (-jo), na př. ku-je-, z kořenů ber- pův. bher-, tъk- pův. tuk-, a kov- n. ku- z pův. koṷ [srov. Lesk. I. A. b) 1. a I. B].
Podle rozdílného kmene praesentního dělíme slovesa sem patřící ve dvě skupiny, zastoupené ve vzorech 3ᵃ bráti, beru, a 3ᵇ kovati, kuju.
3ᵃ bráti, beru.
179. Tvary vzoru tohoto jsou
praesens indik.:
sg. 1. beru
2. béřeš
3. béře
du. 1. béřevě, -va
2. béřeta
3. béřeta
pl. 1. béřem, -me, -my
2. béřete
3. berú, -au, -ou;
imperativ:
sg. 1. –
2. 3. beři, beř
du. 1. beřvě
2. 3. beřta
pl. 1. beřme, -my
2. 3. beřte;
imperfektum:
sg. 1. beřiech atd., jako vediech atd. v § 53; a
brách atd., jako délách atd. v § 142;
aorist:
sg. 1. brach
2. bra
3. bra
du. 1. brachově, -va
2. brasta, -šta
3. brasta, -šta
pl. 1. brachom, -me, -my
2. braste, -šte
3. brachu;
tvary jmenné:
inf. bráti; sup. brat;
participium
-nt: bera, berúc-;
-mъ: –;
-lъ: bral, -a atd.;
-ъs: brav, -vši, -vše;
-nъ: brán, -a atd.;
subst. verb.: bránie, nč. braní.
