jest wonyal Kruml. 412ᵇ, wonial LékB. 208ᵇ. Part. buď obět powoniena Comest. 138ᵃ. Nč. voním, voněl atd., impt. odchyl.: voň, přivoň si, přivoňte si Us.; dial. voňat BartD. 1, 557 (mor.-slc.), cérky voňajú t., impt. ovoňaj i ovoň t. 26 (zlin.) atd.
vracěti, ke vrátiti. Inf. wywraczyety Štít. ř. 193ᵃ. Part. Ježíš měnníkové stoly zprziewraczal Krist. 76ᵇ, zprzewraczal jich stoly Štít. ř. 212ᵃ, v niejž (zemi) si sě obraczal versatus es Ol. Gen. 21, 23, by (vy) toho neobraczyely Štít. ř. 188ᵃ. Part. obraczan Pass. 110. Nč. vracím, obracím, -el atd. Us. Dial. vracať BartD. 2, 10 (holeš.), vracáł sa t. 1, 348 (rožn.), obrazy se obracaly Suš. 4; převratět BartD. 2, 208 (třeb.).
-zváněti, ke zvoniti: vyzváním, vyzváněl atd. Us., dial. vyzvaňaš BartD. 2, 418 (laš.).
-žíčěti, požíčěti ku požičiti. O původu z požitčiti, subst. požitek, a dále o změnách hláskových v póžč-, pojč-, pojíč-, půjč-, puč- viz v I. str. 394 a 516, 539. – Praes. ten ješto pozyczye t. j. požíčie fenerator Pror. Isa. 14, 2, kak sě sbožným dušiem duch svatý poziczie Krist. 102ᵃ, slituje se a požičie Hlah. žalm 35, 26, jenž poyczye t. j. pójčie commodat ŽWittb. 111, 15, mnozí nêpožičieji Hlah. Sir. 29, 10, když pro lichvu lidé pogyczegy Štít. uč. 142ᵇ. Impt. poičei Hlah. Sir. 29, 2. Part. nepozyczal sem non feneravi Pror. Jer. 15, 10, nepoyċal sem Kladr. tamt. Part. nádoba nemá poyczana býti Hug. 9. Nč. dial.: inf. požèčať BartD. 2, 43 (kojet.), požčat t. 1, 11 (zlin.), pojičať, pojčať t. 108 (laš.), praes. požčom, -aš t. 2, 344 (laš.), impt. požčaj mi šátečka Suš. 130, part. vypožčali si BartD. 1, 166 (val.) a j. – K ob. pučiti m. půjčiti je také dial. iterativum poučet Us. plz. –
Iterativa tvoří se ve slovanštině stále a nově, a tudy vyskytují se také v č. nářečích východních iterativa sem patřící, na území západním a v jazyku starším neznámá. Na př. mor. -něti k -núti tř. II: zahýňám, vymíňám, vyhr̄ňám atp. k hynúti atd. BartD. 1, 155; dr̄žeti k držeti tř. III: zadr̄žám tamt.; – blížeti ku blížiti tř. IV, praes. ublížám BartD. 1, 156; -cízeti k cíditi, inf. vycízat t. 1, 287 (val.); -dájeti k dojiti: nadájám t. 1, 8 (zlin.), udájet t. 2, 146 (zábř.); -dráběti ke drobiti: předrábʼám t. 1, 8 (zlin.); -drážeti ke dražiti: dobytek podrážá t. 1, 156; -hlášeti ke hlásiti: ohłášám tamt.; -hnájeti ke hnojiti: vyhnájám tamt.; -hrážeti ke hroziti: vyhrážám tamt.; -kr̄četi ke krčiti: skr̄čám sa tamt.; -lážeti k laziti a dial. loziti (srov. I. str. 87): rozlážám sa, odlážám tamt.; mřížděti ke *mřežditi stč. břěžditi sě lucescere: až se bude mříždět t. 2, 343 (zábř.); -pátřeti ku patřiti: kdy mě zaopatřali t. 1, 156 (laš.); -prášěti ku prášiti, v. nahoře; ráněti k raniti: ráňať ovoce = tlouci, srážeti (se stromu) BartD. 1, 259, a také podle V. 2. pl. 3. ráňú t. 314 (val.); stáčeti ke stačiti: jak stáčá t. 156; -strájeti ke strojiti: odstrájám t. 1, 8 (zlin.) a 156; -strášeti ke strašiti: odstrášám t. 1, 8 (zlin.) a 156; tláčeti
