-mnážěti, ke množiti. Inf. zvykli sme práva rozmnazatt Perw. 13 (list. slez. XVI stol.).
-múcěti, k mútiti. Praes. co sě ſmuczyeſs Hod. 88ᵃ, ande jiu (paní) neznámost ſmuczye AlxV. 1893. Impt. nic sě neſmuczeyte Štít. uč. 4ᵇ. Part. an ju zzmŭczal JidDrk. 47, aby sebe neſmuczala ML. 1ᵇ.
mýcěti, z myk-. Praes. sěm i tam se mýcím oberro Reš. Jg., inf. sem i tam se mýceti t., umýcet si oděv Us. Příbuzné mykati praes. myču viz v tř. V. 2 § 175. – Dial. také myciti: to sis’ pěkně šaty zmycila, nezmyc si šaty Us. vys.-mýt.
-mýšleti, k mysliti. Praes. (on) zamyſſlee sobě Pass. 368. Part. rozmiſlaia t. j. rozmýšlaja pertractans Greg., nč. rozmýšleje; – part. ež sem neobmyſſlal Štít. uč. 105ᵇ, ktož by rozmyſſlal Štít. ř. 226ᵃ, by przemyſſlely Štít. uč. 152ᵃ; by sě domyſſlel AlxB. 8, 17, bych co zamyſſlel t. 8, 17. Nč. -mýšlím, -mýšlel atd. Dial. co si vymýšláš Suš. 499, pl. 3. zmýšľajú o tebe BartD. 2, 429, nezmýšlaj si t. 1, 301 (mor.-slc.), zmýšlať t. 301 (též), nerozmejšlał t. 353 (kel.).
-nášěti, k nositi Praes. jenž otnaſſie ŽKlem. 75, 13, všecko ſnaſſeme t. j. snášéme Alxp. 101. Part. sě wznaſſiegie Pass. 298, wznaſſiegycz t. 402 atd. Part. aby nepronaſſal t. 405, aby nepronaſſyeli t. 314 atd. Nč. -náším, -nášel atd. Dial. odnášá BartD. 1, 239 (val.) a j., snášať t. 55 (dol.), roznášała t. 341 (zlin.), popřinošali t. 361 (frýd.).
-návèti, k -noviti, srov. stsl. obnavljati renovare. Praes. jehož nám David ponauie UmR. 172 (vydavatel mění to v »napovie«, neprávem). Part.: obnauala bi t j. obnáv́ala by repararet Greg. Dial. odnáv́ať = obnovovati BartD. 1, 239 (laš.).
-núcěti, k nutiti (nikoli z nuk-; ponuknúti váže se s dat.). Praes. (já) ponuciegi Pass. 416, všecko nás ponúcie k pláči NRada 1940 (rkp. A ponutie, B ponuczuge). Impt. ponuczey je exhortare Ol. 2. Reg. 11, 25. Impf. když (Absolon) ponuczieſſe cum cogeret t. 13, 25. Inf. počěchu mudrcě ponúcziety Pass. 80, snadno ponuczety AlxV. 422, poče ponuceti hortatus est Hlah. Tob. 8, 4. Part. ponucziegie Pass. 557. Part. zlý duch ponuczal JiřDrk. 48. Marta sestru k službě ponuczala Pass. 378, aby ho s křížě ponucyeli Krist. 100ᵇ. Zaniklo.
oběcěti v. věcěti.
-pájěti, k -pojiti. Inf. račiž ny napagyety Modl. 35ᵃ. Sup. v. § 155, b). Part. (voda) jej napayala Kruml. 91ᵇ, napagieli ſu mě octem ŽKlem. 68, 22. Part. žlučí a octem napagan Modl. 57ᵇ, pitie jímž jsi napayan RDubr. 49ᵃ, lidé budú napájeni HusE. 3, 26; napagyenemu Modl. 52ᵃ. Nč. napájím, napájel atd.; napájat BartD. 1, 166 (mor.-slc.).
-páleti, k -poleti ardere § 132. Inf. zapalety sú sě neuměli erubescere Pror. Jer. 8, 11.
