5ᵇ, já zahynúti muſy Orl. 87ᵇ, já muſy zůstati Háj. 3001ᵇ, (já) nemušu Suš. 497; novotv. musím: vypraviti muſym Alb. 88ᵃ atd.; já diem: muſſíem učiniti, a jiní řkú: muſſím HusPost. 3ᵃ; (já, osel) všecky muſeym věci snášeti, obilé muſým do mlýna nositi Ezop. 77ᵃ, musejm z dial. musým; musím Us., muším Us. (místy), Erb. Pís. 227; sg. 2. musíš 3. musí atd.; muſſyſs jmieti utrpěnie Hrad. 3ᵇ, muſſie mi to olúčiti Kat. v. 1783; muſi prokní prositi HomOp. 152ᵃ; pravíš, ež jest bóh člověkem, tehdy muſſy býti vrátek Kat. v. 1324; v některém (stavu) moſy býti každý Štít. uč. 35ᵇ; muſywye pryč jíti Mast. 214, tu sě moſliwa modliti Comest. 165ᵃ; prositi muſimi HomOp. 153ᵃ, tobě věrni býti muzzim AlxBM. 6, 21 atd., moſyme mieti žalost Štít. uč. 103ᵇ, musíš, musí atd. Us., muší- Us. (místy), BartD. 2, 210 (třeb.); pl. 3. musie: slepice (churavé) muſie pomazány býti Hug. 119, (oni) muſſie bráti sě Mill. 11ᵇ, modly moſſi býti vyvráceny Comest. 182ᵃ, (oni) muſý Puch. 71ᵃ, dluhy placeny býti muſy KolEE. 182ᵇ (1690), musí Us.; novotv. musějí atd.: mvſegij býti Štít. ř. 69ᵃ, muſſegij trpěti t. 207ᵃ, (lidé) umřieti muſſiegi Kruml. 240ᵃ, muſegy se vystříhati Mill. 16ᵇ, muẛegy lidé pracovati ŠtítOp. 334ᵃ, muẛegy t. 267ᵃ, muſyegi kacieřstva býti Koř. 1. Kor. 11, 19, muſſiegi vystúpati Troj. 120ᵇ, býti nemuſegj Har. 1, 221, muſſegi tupiti ChelčPař. 171ᵇ, muſſegi Kladr. Zjěv. 22, 6, muẛegi t. Mat. 24, 26 muſegij VšehK. 145ᵃ, (špalek atd.) nošeni býti muſegj Br. Jer. 10, 5 a j., nemuſegj Har. 1, 221 atd., musejí Us., dial. mušej. – Impf. musiech: (Alexander) drz býti muſyeſye AlxV. 369. – Aor. musich: celý den muſych dělati DalC. 77, což (král) chtěl, muzzi sě to státi PilD. 10, (Libuše) vinného mvſſi smútiti DalHr. 3, (Paris) muſſy odtad jěti AlxV. 765, muzzichuygmu nápoj dáti ApD. b. – Inf. musiti Us.; novotv. museti Us., muſſeti Lact. 216ᵈ, mušet BartD. 2, 210 (třeb.). – Part. musě: muſycze dáti KolEE. 338ᵇ (1687), muse, musíc- Us. – Part. musil: muzzil sě rozdřieti ApŠ. 51, muzzil . . sníti Jid. 20, kde sě každý muzil třiesti AlxH. 5, 26, by moſſyl umřieti Štít. uč. 4ᵇ, muſyl trpěti Alb. 89ᵇ, moſíl sem EvVíd. 230ᵃ, muſyli jsú očekávati Mill. 6ᵃ, styděti se muſył Br. Isa. 23, 9, říci muſyli t. Jer. 10, 18, musil Us.; novotv. musěl atd.: muſſiel (e vyškrab.) Kruml. 213ᵇ, Řekové utiekati muſſeli Troj. 114ᵇ, muſeli Puch. 28ᵃ, moſelo Comest. 84ᵇ, muſeli KolČČ. 11ᵇ (1542), muſſel KolEE. 329ᵃ (1693), muſela t. 438ᵃ (1718), musel Us., mušel Us. (místy), BartD. 2, 210 (třeb.). – Part. mušen: chvátati muſeno bývá properare cogitur Fagif. 27ᵇ; subst. verb. mušenie: tvé muſſenie ChelčP. 279ᵃ, mušení Us.
myšľu, mysliti, stsl. mysliti, cogitare, denominativum ze subst. myslь cogitatio. Praes. myšľu atd.: (já) pomyſliu ŽKlem. 37, 19, pomyſlyu ŽWittb. tamt., wzmiſlyu t. Ezech. 14, co já nynie myſlyu Pass. 295, (já) řeči prázdné, jelikož mohu, myſly ukrátiti DalC. úv. IV atd., myslím atd. Us. – Impt. mysli atd.: to (ty) na každý den miſli, aby mohl atd. Túl. 85ᵇ; –
