sycu atd.: naſiciu sě ŽKlem. 9ᵇ; vrátſſi-vrácu atd.: sě obrachu Túl. 30ᵇ, tě przyewraczu Mast. 429, wraczu pomstu vrahóm mým ŽWittb. Deut. 41, wraczyu tobě sľuby mé t. 65, 13, nawraciu ŽKlem. tamt., obraczi-li sě, budú mi sě lidé smieti Štít. uč. 19ᵇ, (já) wraczi sě k tobě Ol. Gen. 18, 14, již sě k svéj řeči nawraczy NRada 80. Analogií podle tvarů jiných jsou odchylky s -ť- místo -c-: (já) vkrati řěči NRada 1790, (já) tě ukroti Trist. 342 (rým: soti), mutyu sě ŽKlem. 68, 18, zamuty turbabo Pror. Isa. 13, 13, dokad neuzři v jeho rukú jiezvy a ſſmyety svým prstem v to miesto ... a ſſmyety svú rukú v jeho bok Krist. 110ᵃ, (já) traty svá syny milá Pass. 99, když sě wraty cum rediero EvVíd. Luk. 10, 35, t. j. (já) ukráťi m. ukráci atd. Podobně bývalo bezpochyby také při souhláskách jiných, ale pro ty nemám dokladu. Srov. bdieti praes. sg. I. bziu, bzi a za to i bdiu, bdi atp. v. § 127.
-st v -šč a toto v –šť. Na př. pustiti-pušču atd.: zuby zvieřěcie vpuſczu na ně ŽWittb. Deut. 24., (já) váma odpuſczy Pass. 296, já sě toho viec nedopuſſczi Krist. 30ᵃ, opuſtyu ŽKlem. 141ᵃ; mstíti-mšču atd.: já sě nad váma pomſczy Pass. 284, (já) sě pomſczy t. 111, t. 249 a j.; prostiti-prošču atd.: (já) zproſczyu tě ŽWittb. 49, 15, wiproſtiu ŽKlem. tamt. a 90, 15; krstíti, křstíti (srov. I. str. 349) -křšču atd.: já tě kirſti Pass. 349, já tě krzſty t. j. křšti t. 149, já tě krzty t. j. křti PassKlem. 143ᵃ; čstíti-čšču atd.: já běsa nejmám, ale czty otcě mého t. j. čti (ze čšti atd.) EvZimn. 35 (Jan. 8, 49).
Novotvar -ím, podle § 7, A) č. 4. Na př. proſſym Hrad. 130ᵇ, radym t. 52ᵃ, otworzym GalDl. 1ᵃ, radym a nuczy Modl. 95ᵃ, mrtwym a trudym tělo své Alb. 43ᵇ, až sě pomodlym t. 56ᵇ, ſwalyym Pror. 13ᵇ, at je obratijm Štít. ř. 10ᵇ, súd uczynijm t. 154ᵃ atd., prosím Us.
Sing. 2. prosíš, psl. -išь: cynis divóv mnoho Kunh. 147ᵃ, chiniſs HomOp. 152ᵃ, co ne zzkuty̆ſſ PilD., proſijſſ Štít. ř. 10ᵇ, myſlijſſ t. 16ᵇ, ty sě bohu lijbijſſ t. 8ᵇ atd., prosíš Us.
Sing. 3. prosí, psl. -itь: zmezi t. j. smiesí permiscet Greg., vtiſi ze t. j. utiší sě moderatur tamt.; ten násilé chziny̆ Jid. 95, ktož co rachzĭ t. 97, matka proſy Krist. 22ᵃ, úmysl zlý neprzedczý Štít. uč. 78ᵇ, poklamává aneb ſſkodij t. 92ᵇ, co se lijbij bohu co nelijbij Štít. ř. 4ᵃ, hněv wztoczij člověkem t. 4ᵇ, buoh neſpaſyy jich Pror. 35ᵇ, prawyy hospodin t. 14ᵃ, jenžto czynýý t. 70ᵃ atd., prosí Us.; – o tvarech s -t: nudit ſe urget Greg., zabludit si erraverit GlossJag., v. v § 9.
Du. 1. prosívě, -va, stsl. prosivê (-va): muſywye odsud pryč jíti Mast. 214.
Du. 2. 3. prosíta, stsl. 2. prosita 3. -ite: 2. myenyta Pass. 291, vczynyta t. 283, poſtupita t.; 3. (měsíc a slunce) sě otmíta PilC., (dvě olivě) to město oſlawita a všiu zemiu obranyta DalC. 7, powolijta sobě Štít. ř. 94ᵃ, ještoť mluuita loquuntur Ol. Ex. 16, 27.
