Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<232425262728293031>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

c) Na místo koncovek náležitých vstupují novotvaré.

Zejména bývá -ějí, -ejí a -ějʼ, -ejʼ místo ve vzorech trpěti a prositi, tedy trpějí a trpějʼ, prosejí a prosejʼ, patrně analogií podle 3. pl. umějí, sázejí atp. Novotvarem tímto liší se 3. os. množ. od 3. os. jedn.: sing. trpí, prosí a plur. trpějí, prosejí atd. Lišení to je také příčinou, že se tyto novotvary ujaly; u sloves věděti a jísti je 3. os. jedn. ví, jí proti 3. množ. vědí, jedí, tu liší se sing. a plur. jinak, a proto novotvary vědějí, jedějí se obecně neujaly. Příklady tohoto novotvaru vyskytují se porůznu a při některých slovesích již v době staré, na př. mnějí: ti, ješto mniegi ŠtítPař. 41ᵇ, někteří mnyegi EvOl. 205ᵃ, kteřížto mnyegi Koř. 2. Koř. 10, 2 a j.; chtějí: již chtieji Hlah. ž. 30, 15, že chtiegi Baw. 177 a j.; jiné: věrní ſtrpiegí HusPost. 57ᵃ, druzí hagiegí t. 29ᵃ atd. Ale obecně u kteréhokoliv slovesa sem patřícího vystupují a šíří se podle známých mi dokladů od pol. stol. XVII: (vojáci) loupějí ČernZuz. 61, (lidé) pravějí t. 64, (lidé) vidějí t. 254, ať hledějí t. 308; přídavky zapsány stogegy KolEE. 400ᵇ (1643); činí neb činěgj Rosa 147, prawěgj Drach. 108, mluwěgj t., ſeděgj t., widěgj t.; sousedé ſwitiegj a chodiegj KolG. 79ᵃ (1703); (oni) bauřegj Nitsch (1709) 11, křičegj t., choděgj t. 18, prawěgj t., držegj t. 34, wažegj t. 45, držegj t. 46 atd. (tu zpravidla); mnozí držegi Beck. 1, 254, ſlyſſegi t. 1, 57, (tři stolice) ſtogegi t. 1, 284, kacíři bauřegi t. 1, 78, mnozí se honoſegi t. 1, 145, haſegi se svíce t. 1, 188, včegi t. 1, 265, mluwěgi t. 1, 515, hřeſſegi t. 3, 67 a j. (zpravidla u Beck.); hláſegj Froz. 46, neshořegj BílA. 26, diwěgj ſe t. 12, takoví vſlyſſegi BílC. 197, nemſtěgi ſe BílD. 342, půſoběgj t. 268 atd. (často u Bil.); pastýřové ſpěgi VesA. 142ᵇ; (oni) položejí Voln. 10, sedějí t. 11 (často); (oni) stratějí Šefl 33; nawratěgj Kon. 563, wykročegj t. 208 a j.; trpěgj Seel. 331, ſtogegj t. 299, widěgj t. 76, choděgj t. 39, včegj t. 83, ſwědčegj t. 60, nábožně se poſtěgj t. 26 a j. (u Seel. velmi často), hody se ſlawěgj Květy 1834, 283 a j. V grammatikách té doby bývá tvar starý i nový: Jandit² činějí prý elegantius než činí, Dolež. ležj i ležegj 104, učj i učegj 106, Pelzel² učí i učejí 118, Tomsa leží i ležejí a ležej 280, Tham (1811) hledj ahleděgj atp. V nč. zachovává se v jazyku knižném; v jaz. ob. je pravidlem trpějʼ, prosejʼ atd., místy též trpějí, prosejí BartD. 2, 281 (dač.), a je tu tedy ve vzorech uměti, sázeti a prositi, trpěti v 3. os. množ. všude tvar stejný -ějʼ, -ej' n. -ějí, -ejí.

V nář. lašském bývá koncovka přejatá -eju (z -ejú), na př. klečeju, bojeju se, choděju BartD. 122.

V některých nářečích vznikají naopak novotvary místo -ějí, -ejí, tedy: (oni) umí, sází atp. místo umějí, sázejí atd., zase patrně analogií podle 3. pl. trpí, prosí atp. To je zejména v nář. doudl.: školáci umí, zedníci staví, chlapci hází Kostm. 26; domažl. a chod.: (oni) umí, dovádí Keb. domažl. 12, voni shání Šemb. 15, zvoníci vyzvání t., voni huráží chod. 39, humí t.; místy v podkrk.: voni vynáší Šemb. 30, voni vodchází t.; místy

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).