Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<253254255256257258259260261>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

dotknul by Ol. Lev. 5, 3, dotknul sě jich Koř. Mat. 17, 7, -tknul Us. – Part. -tek Us.; dotkw sě toho Štít. ř. 85ᵃ; -tknuv Us. spis. – Part. -tčen: (meč) wetċen v nožnice MamV.; topořišťe bylo wteczeno Comest 69ᵃ atd.; – -tknut: dluh nahoře podotknuty KolEE. 185ᵃ (1732), wteknut Comest. 43ᵃ; nic nebylo teknuto Hoš. č.-mor. II, 99; – subst. verb.: dotczenie Hug. 77, takové vtczenije t. j. utčenie VšehK. 61ᵇ, -tčení -tknutí Us.

tonu, -núti, stsl. tonąti immergi; z top-n-. Praes. tonu : jeho myšlenie v túhách tone Baw. 100 atd.; toneta oči moji ſlzuv (omylem m. impt.) deducant lacrimam Pror. Jer. 14, 17; – aor. tonuch: těch lidí na tom pobězě tu ſtonu v hlubokém břěze AlxV. 1820, obě lodíčcě bez mále tonuſſta Krist. 35ᵃ, (Alexander) ztrati lidu třetinu, jež v tom piesce ſtonuchu AlxV. 2189; – part. tona, tonul atd. Us. stč. i nč.

trhnu, -núti stsl. trъgnąti. Impf. trhniech: tu jě (vlasy) wytrhnyechu Kat. v. 2371. – Aor. silný sg. 2. 3. trže: (matka) stryze s sebe své zavitie LAl. d, Oldřich koně potrrze Hrad. 6ᵃ, ona wytrrze kostky jemu t. 126ᵃ, čbán ji (lišku) na dno wtrze t. 131ᵃ, wztrze sě vietr AlxV. 532, búře se wſſrże Troj. 223ᵃ; pl. 3. trhú: obrátivše se svá meče wytrhu, hnachu proti nim Trist. 382; – aor. slabý tržech: rúchu s ňeho ſtrzyechu Hod. 45ᵇ. – Part. trhl: przietirhl ŽWittb. 77, 13, potrhl ŽKlem. tamt. atd.; -trh: odtrhwſſe se světského nepokoje Štít. uč. 76ᵃ. – V ŽGloss. 34, 3 čte se vitrzeſ, a v ŽWittb. tamt. wytrzeſſ meč svój, a to se vykládá za vytržeš, tedy praes. trhu atd. Výklad mylný. Překladatel původní přeložil impt. effunde imperativem vytřěs; to bylo napsáno (v době, kdy jotace v písmě ještě se neoznačovala) bez jotace, a opsáno bez jotace také v ŽGloss. a ŽWittb.; opisovatelé těchto dvou textů možná že rozuměli vytřeš; opis v Ol. má za to Uytrziż, možná že podobným neporozuměním = vytřiž. Srov. Listy filol. 1884, 273,

trnu, -núti, z tьrp- rigere. Imperf. trniech: most (podrubaný) ledva strnieše DalJ. 89 podle rkp. Z a P. – Aor. tmuch: ten ztyrnu AlxB. 4, 6, (kopie) vſtrnu u břězě AlxV. 582. – Subst. verb. trnutie: strnutye spasmus Vocab. Mus. 184ᵃ, ztrnutie Sal. 492, a také trpenie: přivyčené utrpenie rigorem Otc. 55ᵇ.

tuchnu, -núti, stsl. po-tuchnąti quiescere. Aor.: když ohňové potuchu Kat. v. 680.

vadnu, -núti, stsl. vęnąti marcescere, z vęd-. O přehlásce v́ad-, véd a jejím rušení srov. I. str. 111. – Praes. vadnu, vědneš atd.: srdce v túhách wyedne Rúd. 26ᵃ, (oni) zwadnu arescent ŽKlem. 36, 2; bude vyvržen jako ratolest a vwadne Krist. 91ᵇ, (oni) zwiednu ŽKap. 36, 2. – Impf. vědniech: wiedniech tabescebam ŽGloss. 118, 158, ŽBrn. tamt., wiednyech ŽWittb. tamt. – Aor. sg. 3. věde, zde nedoložen; vade: (král) na všem těle jako zvade Trist. 201.– Part. vadl atd.: uwadl sem ŽKlem. 101, 12 atd. – V jazyku pozdějším veskrze vad-, dial. v́ad-: v́adnút BartD. 1, 16 (zlin.); slc. vädnúť.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 20 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).