bydleti v. bydlili v. v § 139.
cěleju, cěleti, stsl. cêlêti sanari. Praes. cěleju atd.: zda ť (bolest) zaczyelee si sanetur Pror. Jer. 58, 8; – aor. cělech: (ucho) prziczyele k hlavě DalC. 31; – part. cělel, cělal: rány všě zaczyelely byechu DalC. 31, ucho zacelalo Háj. 75ᵃ.
črněju, črnéti, v. v § 124.
dščěju, dščieti, stsl. dъždati pluere. Impt. dščěj: oblaci dzzczzeyte spravedlivého EvOl. 204ᵇ. Part. dščal pl. dščěli: dſczalo jest na ně maso pluit ŽKlem. 77, 27, aby (oblaci) nedſſczyely ne pluant Pror. Isa. 5, 6.
-duřěju, -duřěti. Part. -duřel: jestliže otok naduřel Sal. Jg.; jste pýchú nadurzali (-í) Alxp. 103.
dýměju, dýměti. srov. stsl. dymiti sę fumare. Praes. dýměju atd.: (hory) dymyegiu fumigant ŽKlem. 103, 32.
haněju, haněti, z hana stněm. hôn, srov. I. str. 91. – Praes. haněju atd.: (já) ji hanyem Kat. v. 790, ktož j’ho hanye Mast. 63, lid boha hanye Alb. 89ᵃ, chudí boha hanyegy ML 57ᵇ, šestí hanyegy boha Alb. 90ᵃ. – Impt. haněj: vezři na pyšné a pohaniey je confunde eos Kladr. Job. 40, 7, toho ižádný nehanyey Štít. uč. 87ᵇ, nehaniey ChelčP. 154ᵃ, nehanieg KabK. 26ᵇ. – Inf. haněti: vinný jě sě Libušě hanyety DalC. 3. – Part. hanějě: mne nehanyegye DalC. úv. 4, co sʼ chtěl hanyege jej GestBř. 12ᵇ, hanyegice Hrad. 52ᵃ, Krist. 97ᵇ, haniegícze gey Kladr. Sap. 15, 14. – Part haněl: ani jeho hanyel Alb. 14ᵃ, proč by hanyel Pulk. 66ᵇ, já sem nehanyela Kat. v. 1260, oni hanyely jej Štít. uč. 15ᵃ atd., haněl Us., haňéł BartD. 2, 35 (holeš.). Vedle toho je v tř. V haniti, v. v § 139.
hověju, hověti, stsl. govêti venerari. Praes. hověju atd.: (lid) již třmi dny howie ani má co jiesti EvSeitst. Mark. 8, 2. všechno showie tobě Baw. 86, páni chudině zle howiegy Hrad. 109ᵃ, hovada howiegijet jemu m. hovéji Ben. Jud. 11, 5. Impt. hověj: howyey lépe svému pánu Mast. 105, howiey hosti tomu NRada 1897, poshověj mi BrNZák. 45ᵃ, ſhowieite EvOl. 245ᵇ atd.; hověj a hov Us., pozhovte BartD. 1, 254 (val.) a j.
hrděju, hrděti, stsl. grъdêti superbire. Praes. hrděju atd.: jáz pohrdiegiu nepřátely (instr.) despiciam ŽKlem. 117, 7, doňedž (on) nepohrdie nepřátely svými t. 111, 8. Impt. hrděj: nehrdyey Hod. 20ᵇ. Part. hrděl: nebo jest pohrdiel jimi ŽKlem. 52, 6, pohrdiel t. 77, 62, nepohrdiel t. 68, 34, wzhrdielo oko mé t. 53, 9; analogií: nepohrdyal ŽTom. 68, 34. – V nč. má převahu hrdati.
hrzěju, hrzěti, z komparativního hrz-, hrzí, srov. Listy filol. 1884, 441 a 442. – Praes. hrzěju atd.: já dóstojenstvím wzhrzyegy Pulk. 32ᵃ, (já) pohrzíem Kladr. žalm 39, 8, hrzies despicis ŽKlem. 9, 1 (12), poníženého nepohrrzies non despicies ŽKap. 50, 19, ktož pohrzye tú libostí Štít. uč. 124ᵇ, (lid) pohrzye Ben. Esth. 13, 4, wzhrzyte mým zákonem Comest. 87ᵃ. – Impt. hrzěj: pohrziey ŽKlem. 26, 9, bože nepohrziey t.
