-hřaznu, -hřáznu, -núti, z gręz-. O přehlásce hřaz-, hřěz- a jejím rušení srov. I. str. 105. – Praes. sg. 1. hřaznu 2. hřězneš atd.: dobré, v ňemž (člověk) vešken vhrzezne Štít. uč. 106ᵃ, tvorče, napoj žiezné, jichžto panost mělcě hrzyene (omylem m. hřězne, jak žádá i rým: žiezné) Rúd. 41ᵇ; (oheň, nemoc) whrziezne v tělo Sal. 386. – Aor. sil. sg. 3. hřěze: sedm (volóv) wihricze z řěky (omylem m. vyhřěze) BiblF. Gen. 41, 3, vyhrziecze bibl. Leskov. tamt. (sic, v. ČČMus. 1890, 454 pozn.), wyhrzize (sic) Ol. tamt.; pl. 3. hřazú: ludé zahrzazu v onom piesce AlxV. 2184. – Part. hřazl, hřězli: uhrzazla noha ve krvi ŽKlem. 67, 24, vyprosť mě z bláta, abych neuhrzazl t. 68, 15; aby kámen potonul a zahrzezl Štít. ř.181ᵃ, pěsti (dítěte v matce) ſu whrzezly v duolky očí Sal. 210. Zaniklo. – Z gręz stupňované grąz- je v č. po-hrúziti, a kontaminací tohoto se hřaz-, hřěz- je nč. pohříziti Jg. nebo též ob. pohřížit. Z hrúziti jest opět dial. hrúznúť: vůz hrúzne (zapadá do země), zahrúznúł BartD. 2, 319 (val.).
hrnu, -núti: z gъrt-, srov. I. str. 52. Aor. hmuch: (sv. Prokop) shrrnu sě při skále Hrad. 4ᵇ, rytieřstvo sě ſhrnu AlxV. 1410 atd. Part. hrnul Us.; novotv. -hrl, vzniklý jako zde (při hnu, hnúti) uvedený novotv. hl: panna odhrła loktušku BartD. 1, 362.
hynu, hynúti, stsl. gybnąti perire; z gyb-, zdlouženého z gъb-. Nezdloužené gъb- je v č. z-hebnouti perire, part. z-hebl z gъblъ. – Praes. hynu: hyneme ŽKlem. 89, 9, nezahinete t. 2, 12 atd., stč. i nč. – Impt. hyň: zhinte ŽKlem. 70, 13 atd., stč. i nč. – Aor. hynuch: země zhynu AlxV. 158, si zhynuchu AlxH. 7, 16. Part. hynul, zhinule ſlta oči moji ŽKlem. 68, 4. – Subst. verb. hynutie: w hinutyu t. 141, 4.
chřadnu, -núti, stsl. chręnąti esurire, z chręd-. O přehlásce chřad-, chřěd- a jejím rušeni srov. I. str. 105. – Praes. sg. 1. chřadnu 2. chřědneš atd.: chrzyedneſs attenuaris MamA. 15ᵇ, proč tak chrziedneſs Ol. 2. Reg. 13, 4, srdce chrzyedne Rúd. 26ᵃ, jímž by měl vesel býti (člověk), tiem chrzedne Štít. uč. 101ᵃ, (země) vchrziedne Ol. Am. 9, 5, chredne Kladr. Job. 30, 16, lidé chrzadnu strachem Krist. 84ᵃ, zchrzadnv hory tabescent Pror. Isa. 34, 3 atd.; proč chrzadneſs Ben. 2. Reg. 13, 4, uchrzadne dušě má Pror. Lament. 3, 20; – part. chřadna: chrzadna strachem ŠtítMus. 55ᵃ; – part. chřadl pl. chřědli: bych z závisti chrzadl Modl. 44ᵇ, (děti) sú chrzadly Pror. 105ᵃ, (oni) vchrzyedly sú extabuerunt Pror. Jer. Lament. 4, 9; chredla jest duše má Kladr. Judith 13, 29 atd.; srdce chrzadle (sic) tabescens Ol. Naum. 2, 10. – Nč. veskrze -a-: chřadnu, chřadneš, chřadl, chřadli atd. – Změnou hláskovou křad-, srov. I. str. 461: křadl Kon. 134, křadla BartD. 2, 221 (třeb.) atd.
kanu, -núti, stsl. kanąti stillare; z kap-n-. – Praes. kanu atd.: co ukane potu kropí! Hrad. 97ᵃ; nemoc na ň ukane t. 139ᵃ.
kleknu, -núti, z klęk. O přehlásce klak-, klek- srov. I. str. 106 a 95. – Praes. kleknu atd. stč. i nč.; impf. klekniech: (třie králi) když při
