žiezí vſechl aruit Pror. Isa. 41, 17, wyſechl Ben. 3. Reg. 17, 17, uſchla jest ŽKlem. 21, 16, wiſchlo jest t. 105, 9, inhed mu rucě vſchle ML. 25ᵃ: zſechla jest moc má ŽWittb. 21, 16, kosti mé zſechly t. 101, 4, wyſechly Ben. Jud. 7, 11; uschl, uschla atd. Us:; – schnut: vſchnute Comest. 274ᵃ. – O jerovém -e- v sech- proti sch- srov. I. str. 176.
-snu, -stiúti, usnúti, stsl. usьnąti obdormiscere, ze sъp-n-. – Praes. -snu: zlí zeſnú a dobří sě vzdřiemí Štít. ř.231ᵃ atd., stč. i nč. – Aor. -snuch: (Kateřina) padši i vſnu Kat. v. 715, lidé zeſnuchu t. v. 679. – Part. -snul: abych nevſnul ŽWittb. 12, 4, ani (apoštolové) zeſſnuli ML. 123ᵇ, (panny) zeſnuli sú dormierunt Koř. Mat. 25, 5 atd., usnul, -a Us. Novotv. -sl: k tisknouti je part. tiskl, a podle toho také k usnouti utvořeno dial. usl, fem. usła = usnula BartD. 1, 111 (laš.). – Subst. verb. -snutie: vſnutve Alb. 104ᵇ, usnutí Us.
sopnúti, srov. stsl. sop-, sopti n. sopsti praes. sopą flare Mikl. Lex. Part. sopl: žeřevie rozſoplo sě carbones succensi sunt ŽKlem. 17, 9, žeřěvie rozſoplo sě ŽKap. tamt.
stanu stsl. staną. Praes. stanu atd.: (já) ſtanu na súdě Štít. uč. 151ᵇ, zztane sě PilC., milost ſtane neb jest nebyla ustavična Štít. uč. 25ᵇ, (řemeslník) až stár bude, neſtane za nic t. 94ᵃ, obě straně proti sobě staneta Řpz. 83, když ſtanete na modlitbě Alb. 62ᵇ, těm ješto hřiechóv neoſtanu Štít. ř. 236ᵇ atd., vstanu, ostanu, stanu se, -staneš atd. Us. – Impt. staň atd.: diábel ſtan na pravici jeho ŽKlem. 91ᵃ, Saro wſtanwa ŠtítMus. 20ᵃ, Saro wſtanma ŠtítOp. 352, wſtanta a se nelekajta Kat. v. 2545, wſtante ŽKlem. 126, 2 atd., vstaň atd. Us. – Impf. staniech atd.: komu sě nedoſtanyeſſe DalC. 2, tak sě ſtanyeſſe Pass. 293, což oſtanyeſſe t. 323, střěla u povětří oſtanyeſſe t. 363, ſtanyeſe sě vláštie škoda Kat. v. 2298, když vycházieše Mojžieš wſtanyeſſe všěcka osada Ol. Ex. 33, 8, (mnich) když z modlitev wſtanieſſe Otc. 128ᵇ, (Čechové) na vojnu wſtanyechu Dal. 79, (bičové) oſtanyechu u masě Kat. v. 2373, když ſtanyechu cum starent Ol. Ezech. 1, 24, (Israhelští) oſtanyechu na témž miestě Ol. Ex. 40, 35 atd.; vedle stanieše také novotv. -stáše, podle inf.: bíše mdloba silná tak že nezoſtaſſye síla při ňem EvOl. 125ᵇ, když wſtaſſye s modlitby t. 258ᵃ. – Part. stana : wztana svD. 29, wſtanvvcz z mrtvých Štít. ř. 171ᵃ atd.; o domnělém part. wſtany v EvZimn. v. § 116. – Tvary infinitivní pravidelné jsou bez -nu, tedy v tř. I. 7: inf. státi, aor. stach, part. stal atd.; ale vyskytují se také novotvary s -nu: inf. stanúti, part. stanul atd. O tom v. v § 105.
stihnu, -núti, stsl. stignąti. Aor.: když hrom ty pohany pobi i smrtí poſtyze Kat. v. 2926. Part. stihl, dial. sťahł, sťaheu BartD. 1, 193.
střětnu, -núti, ze sъ-rêt-, srov. I. str. 395. Praes. střětnu. atd.: posel ſtrzyetne posla obviam veniet Pror. Jer. 51, 31, (poslové) ſtrzetnu sě sjejie mateří Kat. v. 189. – Aor. sg. 3.střete: tu jej matička poſtrziete Hrad. 121ᵃ, (muž) ſtrziete krále Ol. 2. Reg. 19, 25, poſtrzete ji rytieř Kat. v. 2454. –
