Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<250251252253254255256257258>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Part. střětl atd.: (Absolon) ſtrzietl sluhy Ol. 2. Reg. 18, 9, milosrdie a pravda poſtrzietli sě obviaverunt sibi ŽKap. 84, 11; – střět atd.: ſtrzyet mě jeden vece Pís. XV. stol. ČČMus. 1882, 45.

svadnu, -núti (imperfektivum); stsl. -svęnąti iter. -svedąti marcescere, ze svęd-, příbuzno s vęd-, ale nikoli = sъ-vęd-. O přehlásce sv́ad-, svěd- a jejím rušení srov. I. str. 109. – Praes. svadnu, svědneš atd.: swadnu exspiro Veleš., (člověk) ſwyedne a pálí se v hrdosti Štít. ř. 96ᵃ, list vſwiedne Otc. 412ᵃ, květ jenž nepoſwyedne Kruml. 96ᵇ; ten vſwadne Alb. 74ᵃ, jenžto vſwadne Pror. 39ᵃ, siemě vſwadne t. Isa. 19. 7. – Impt. svědni: prſiſwiedni jazyk k daſnora adhaereat ŽKlem. 136, 6. – Aor. silný sg. 3. svěde, odchyl. svade: (bohatec) div že hořem neuſwiede Hrad. 144ᵇ; jinoch bezmál hořem neuſwade t. 102ᵃ (rým: upade), ona všěckerna túhú zffwade t. 72ᵇ (též); – slabý svadech (m. svěd-): (sěmena) vſwadechu Koř. Mat. 13, 6; a svadnuch: žíla vſwadnu Comest. 41ᵃ. – Inf. svadnúti: lidé ſwadnuti budú Koř. Luk. 21, 26, jeho mysl poče ſwadnuti Otc. 443ᵃ, hřiešník zuby ſkrzipieti a ſwadnuti bude KřižB. 102ᵃ. – Part. svadl, svědli odch. svadli: by to dřěvo vſwadlo Krist. 77ᵇ, abychom miloščěmi ſwadly Modl. 34ᵇ, (vrásky) byly zzwadly ApŠ. 151, (děti) sú vſwadly hladem Pror. Jer. Lament. 2, 19. – Zaniklo; zbytek je v novotvarém inf. sv́ajść BartD. 2, VIII (laš.).

svetnu, -núti, stsl. svьnąti-; ze svьt-. Z part. masc. svьtlъ bylo stč. svetl, a odtud přijato svet- m. ṡvt- také do tvarů jiných. – Praes. svetnu atd.: až ť ráno i vſwetne dum illucescat Ol. 1. Reg. 14, 36, dřieve než ráno vſwetne t. Súdc. 6, 31, prvé než oſwetne JeronTob. 144ᵇ, vſwetne MamB. 54ᵃ. – Aor. 3. sg. svete: když oſwete ubi dies facta est Otc. 96ᵃ Part. svetl: když vſwetlo cum illuxisset Ol. 1. Reg. 20, 27, Lit. tamt., dřiev nežli vſwetlo Comest. 180ᵇ, nežli by vſwetlo t., když jest vſwetlo jitro cum illuxisset dies Kladr. 1. Reg. 20, 27. – Subst. verb. svetnutie : w ſwetnutie primo diluculo Kladr. Dan. 6, 19. – Zaniklo.

táhnu, -núti, stsl. tęgnąti. Slabika kořenná bývá tu dlouhá, tu krátká; na př. part. táhl a tažen Us., táhnu Us. a tahnu BartD. 2, 28 (hol.) atd. O přehlásce tah-, táh- a těh-, tieh- (zúž. tíh-) a jejím rušeni srov. I. str. 110. – Praes. táhnu, tiehneš atd.: kudy potyehneſs NRada 1475, sladkost ješto duši tyehne Alb. 86ᵇ, (pravice) lučiště tijehne Ben. 4. Esdr. 16, 30, přitíhne veliká moc Řekuov na pomoc Troj. 115ᵇ, ženská žádost se od jednoho muže k druhému tíhne t. 15ᵇ, srdce k bohu ztyehnemy Alb. 83ᵇ, wytyehnem jeho k nám Pror. 5ᵇ, běda ješto tyehnete nepravost t. 4ᵃ, (lidé) potáhnu člověka ŠtítMus. 80ᵃ atd.; až mu provaz hrdlo ſtahne Hrad. 95ᵇ (rým: sáhne), jíž (žádostí) se tahne od boha Štít. uč. 35ᵃ, ež sě žádost naše táhne k hřiechu Štít. ř. 148ᵇ, všickni potiehnú DalJ. 108 L. – Impt. tiehni atd.: líci jich ſtiehny constringe ŽWittb. 31, 9, ztiehny ruku Krist. 54ᵃ, Mat. 199, ztyehni ruku svú Koř. Mat. 12, 13, ztijehni ruku Ben. Job. 1, 11, wztiehni dva prsty Háj. 114ᵇ, tyehnyewye oba za jednako Mast. 109,

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 20 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).