Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<181920212223242526>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

stsl. nese-te, nesoste tulistis, č. nese-te (nedolož.), neseste, na př. povězte Janovi jež wydieſte a ſlyſſyeſte Seitst. Mat. 11, 4 atd.

V impt. je tvar 2. os. množ. -te spolu výrazem pro os. 3. Na př. oni (bohové) sami mſtyete ſie Pass. 346; ktož chtie být i dobří řemeslníci, ti dyelayte s věrú Štít. uč. 95ᵃ; klnyete jí všickni maledicant Ol. Job. 3, 8; oni wyzte co mluvie Nikod. 13ᵃ, t. 27ᵃ.

U Beck. bývá psáno -té: wezmeté 2, 245, držté 1, 256, hledeyté t., mlčté 1, 309, zhotowté 1, 44, wězté 1, 417, račté 2, 375 a j.; příklad podobný je poneſetee portabitis Ol. Num. 18, 1; o původu té odchylky platí totéž, co pověděno nahoře při 1. os. množ o konc. -me zdlouž. -mé § 12.

Místo -te psáno -tye: náhle gdyetye na onu studniciu, obětujte bohóm DalC. 19; (lidé) dějí horám: »padnyetye na ny!« Drk. 166ᵃ. To jsou patrné omyly a nikoli snad tvary zvláštní s příp. -tě, srov. Athen. 6, 211. Stejným omylem je v témž rkp. Drk. 155ᵃ psáno przyprawytye m. -te: píše se tu, kterak pán Ježíš poslal Petra a Simona, aby připravili večeři; podmět vypravování (Petr a Šimon) je čísla dvojného, ale vypravovatel odstupuje od duálu a vypravuje plurálem: »anť (t. hospodář) wem (plur. m. du.) ukáže sienci krásnú a tu nám przyprawytye (též) jiesti; šedše apoſtoly i nalezu (též), jakž gym (též) Ježúš pověděl, i przyprawychu (též) jiesti››, srov. Athen. 6, 212 (omyl označen v rkpe od starého korrektora opravnou čárkou pod posledním y, Athen. 5, 255). Stejné chyby pisecké vyskytují se také jinde; na př. v EvOl. 67ᵇ napsáno dyetyetie m. dietěte, v DalC. 24 král gyedye na púšči m. jěde, t. 53 Svatopluk wynyedye m. vyněde, v JiřBrn. 527 ať mě mynye hróza m. mine atd. V Hankovu Čtení Nikodemovu vytištěno: vy, jenž stě s námi u pekle nebyli 79; opět omylem m. ste, v rkpe jest: genz gſte atd. Nikod. 87ᵃ. V ArchČ. čte se: abyště zvěděli z r. 1474, abyště ráčili z r. 1519, v. ČČMus. 1896, 368; nikoli osobní přípona -tě, nýbrž změnou hláskovou št-šť, srov. wlaſſtowice Br. Jer. 8, 7 a ob. lašťovka, křištál TomP. 1, 55 a křišťál atp., tedy abyšte změněno v abyšťe.

Z -te je změnami dialektickými -tė, -tè, -ťe, -će, -cě, -če, -ťo, -ćo: vėdėtė BartD. 2, 80 (olom.), vèdėtè t. 108 (jev.), pletětě t. 1, 123 (laš.), plećeće t., plečeče t., ploťoťo t. 135 (sev.-opav.), ploćoćo t. 136 (též), vedzěcě t. 40 (hroz.); srov. I. str. 390.

Vedle -te vyskytuje se v nář. horském na Moravě také koncovka -ta, vlivem 1. os. mn., která tu mívá -ma m. -me : trháta, vidíta Šemb. 44.

Třetí osoba množná.

A. Přípona silnější byla -nti. Jest dochována v skr. praes. bhara-nti ř. dor. φέϱο-υτι z pův. bhero-nti atd. Do slovanštiny je z ní -ntь. To spojuje se s kmenem praesentním, jenž se končí dílem -o, na př. bero-, dílem souhláskou, na př. dad-.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).