Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<141516171819202122>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

3. Duál klesá a nahrazuje se plurálem, místo 1. os. nesea 2. 3. neseta říká se 1. nesem(e), 2. nesete, 3. nesú atp. V době tohoto klesaní jsou pro 2. os. tvary neseta a nesete v užívání; jsou stejné platnosti a možno říci u významu stejném i (vy dva) neseta (způsobem starším), i vy dva) nesete (způsobem novým); a poněvadž je neseta také 3. os., béře se i nesete také pro touž osobu. Tím způsobem vzniká pro 3. os. du. novotvar -te. Vyskytuje se velmi zřídka, doklady znám tyto: nebo ſte widyely oči moji zdravie mé viderunt oculi mei Ev. Víd. Luk. 2, 30, ta reky pohřiechu wezmete škodu Baw. 362, že ſte dvě straně (t. pravá a levá) Comest. 7ᵇ (ve ſte je pod -e opravná tečka), těto dvě ženě žádale ſte t. 200ᵇ, proſýte-li dva jednoho řečníka, první jej obdrží Brikcí (1536) 3, 4, jestliže dva řečníky máte před soudem státi t. 4, 7, obě (ruce) býváte bílé ČČMus. 1829, IV, 48 (z Červenk. a Blahoslav, sbírky přísloví). Tvar 3. os. -te je na pohled stejný s nahoře připomenutým stsl.; ale nesouvisí spolu nijak; stsl. nesete atp. je tvar starožitný, kdežto české nesete je pozdní novotvar. Také v tom je rozdíl, že v stsl. je -te tvar obecně platný, v češtině pak velmi řídký. – Když se vyskytuje 2. os. du. -te, není to novotvar, nýbrž prostě odchylka syntaktická, plur. za du.; na př. (vy dva) ſte nikdy dobri (tak v otisku) nebyla, neb ſte mi nectně učinila Baw. 182ᵇ.

4. Jinde ve slovanštině vyskýtává se také přípona -tê, s významem fem. a neutr., proti masc. -ta. Tak zejména v 3. os. v stsl., Mikl. 3² 65, Wiedem. 27; v srbskosl., Danič. Istor. obl. 296; v slovinštině v 2. i 3. os. -tê a vedle toho –te, -ti. v. Mikl. 3², 156, Levstik Die sloven. Sprache (1866) 58 a j., Lego Mluvn. sln. (1893) 37 sl. Co se původu tohoto -tê týká, jest domněnka, že vzniklo vlivem 1. os. -vê Brugm. II. 1373; podobnější je výklad, že se -tê vyvinulo podle du. nom. sklonění jmenného a zájmenného: neseta masc. a nesefem. neutr., jako je masc. ta dva raba proti fem. tê dvê rybê a neutr. tê dvê mêstê. Dobrovský věděl o tomto rozdíle v stsl. a sln., psal o něm v Slawině (1806) str. 183, 305 a 309 a domníval se i učil, že tak bývalo také v stčešt., v. Slawin (1806), 173, Lehrg. 1809, 29 a Gesch. d. b. Spr. u. Lit. 1818, 165, kdež i vytýká Pulkavovi, že prý mate grammatický rod – vermengt die Geschlechter – a mívá fem. sta místo prý náležitého stě; po Dobrovském vytiskl Hanka v Uvedení při 1. díle Star. Sklád. str. XXIV, že prý v 2. a 3. os. bylo masc. -ta a fem. neutr. -tě, tedy prý jsta a js, neseta a nese, bista a bisatd., ale že prý staří Čechové »velmi často jedno za druhé užívali, nedávajíce pozor na pohlaví«. Ale domnění Dobrovského je mylné, 2. a 3. os. du. je v stčeštině pro všecky rody (vedle několika pozdních novotvarů -te) vždycky –ta, a nikdy -tě. Vysvitá to z dokladů nahoře podaných a za tím účelem zejména pro fem. a neutr. hojných. Doklad pro -tě nenalezen dosud nijaký; v Drk. 155ᵃ psané przyprawytye a uvozované druhdy jako doklad pro du. -tě je plur. a omyl místo -te, viz doleji § 13.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).