Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<161718192021222324>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

13, 2, my nemſtiem sebe t. Jud. 8, 26 atd., nč. tiskněm, padněm, pomstěni atp. Us.; – aor. abichom ŽKlem. 66, 3, jednomu čarodějníku sě przykazachom, a když ho falešného ſeznachom, pryč od ňeho gidom Pass. 291, nebyli bychom Krist. 83ᵇ, gydom tam a když opatrzichom ..., i pogydom dále Otc. 298ᵇ sl., když gydom od s. Apollonie, nagydom sled ješťera t. 124ᵃ sl., nalezechom Otc. 299ᵇ atd., nč. bychom; – impf. když zpomieniechom Siona cum recordaremur ŽWittb. 136, 1; –

-my: praes. gmami, uidami t. j. vídámy, znami Kunh. 148ᵇ, gmamy AlxBM. 6, 23, damy t. 24, potepemy DalC. 10, wezmemy t., profymy t. 3, wydymy t. 15, zazpiewamy ŽKlem. 136, 4, proſſymy t. Ambr. 20, zpowiedamy sě ŽWittb. Ambr. 260ᵃ, my gmamy Hrad. 83ᵃ, newrownamy t. 83ᵇ, nebudemy t. 86ᵇ, chczemy t. 2ᵃ, ſlyſſymy Pass. 464, nepoſtupymy t. 384 ſlawimy t. 279, ſtogymy Modl. 15ᵃ, to obnowugemy i pevno czynymy Pulk. 135ᵃ (tu hojně v slohu kuriálním v listinách do textu pojatých), muożemy VšehK. 36ᵇ, chodijmy t. 92ᵃ, gſmy zavázáni t. 4ᵃ a j. (často ve VšehK.), witrhami Koř. Mat. 13, 28, prziebywamy Otc. 5ᵇ, czakamy t. 15ᵃ, platili smy Sv. 160, smiemy řéci t. 162, dávámy VšehJ. 368, vidímy t. 136, nemóžmy t. 430, musímy dopustímy budemy půjdemy Blah. 350 (tak říká se za časů Blahoslavových místy na Moravě, Blahoslav to zavrhuje), poſluchamy KabK. 22ᵃ, rziekamy t. 14ᵃ, hledamy t. 25ᵃ, vdielamy Ben. Jud. 12, 4; dosud v nář.: mámy, nemámy (rým: slámy) ErbPís. (Prach.), líto líto nesemy t. 58, mamy, damy Šemb. 20 (vých.-mor.), běžímy, pravímy, nechámy, dámy, zmy BartD. 1, 78 (rožn.), nesemy, chvalimy, kupujemy, vołamy t. 121 (laš.), uděłámy t. 2, 138 (zábř.), dámy vołámy kópímy t. 38 (krom.) atd., mamy Suš. 344, něněchamy t., poveděmy t. 40, volamy t. 52, poručamy t., půjdzěmy t. 19; – impt. znamenaymỹ Jid. 10, poſtawymy věži sobě DalC. 1, tu řěč poruczymy bohu t. 97, pokuſmy t. 8, pojděte i zatratimy jě disperdamus ŽWittb. 82, 5, uczynymy faciamus t. 73, 8, pieymy Hrad. 67ᵃ, gmyeymy t. a Štít. uč. 16ᵇ, nawratmy Alb. 89ᵃ, naſleduymy Ol. Deut. 13, 2, ſehltymy jeho deglutiamus t. Prov. 1, 12, k svému se nawratmy VšehK. 38ᵇ, pojďmy VšehJ 300, vraťmy t. 67, veďmy, vołajmy BartD. 90 (stjick.), poďmy t. 2, 38 (krom.) a j.; – aor. bieziechomy jako bychomy sě vstekli Hrad. 27ᵇ, bychomy ostali t. 17ᵃ, nevodili bychomy t. 85ᵃ, abychomy naplnili HusE. 3, 132, odpowiediechomy Otc. 88ᵇ, bychmy VšehK. 262ᵇ; – dial. -mè, -mê, -mъ, -mь: krèjemè (přer.) BartD. 2, 52, nėsėmê t. 120 (zábř.), mъ smъ t. 126 (chrom.), smь t. 139, (zábř.).

V praesentu může 1. os. plur. s příponou -m bývati jenom tehdy, když není -m také v 1. os. sing., poněvadž by se tu jinak 1. os. jedn. a množ. nelišily. Není tedy plur. -m nikdy u sloves kmene souhláskového věd-, jěd-, dad-, jes- a u slovesa jmieti nč. míti, poněvadž tu v jazyku starém i novém vždycky je 1. os. sing. -m. U sloves ostatních mění se věc časem a místem. V češtině staré měla kdysi všecka slovesa kmene samohláskového

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).