Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<196197198199200201202203204>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Us. spis.; – přěl atd.: podeprziel sě Pass. 390, uprſieli sú ŽKlem. 16, 11, nč. podepřel, dial. upŕéɫ sa BartD. 1, 282 (mor.-slc.); – přěv atd.: podeprziew sě Pass. 317, zaprziew (t. dům) zežže ohňem vše liudi DalC. 39, podepřev atd. Us. spis.; – přěn atd., podepřen Us., novotv. podepřítý BartD. 1, 26 (zlin.) a j. – Vedle toho bylo v tř. III, 2 přu, přieti, stsl. pьrją, pьrêti, z koř. per- contendere, negare, viz doleji v § 132; tvary t. zv. infinitivní byly v češtině při obou těchto slovesích stejné: infinitiv obou byl přieti, part. obou přěl atd.; z toho vycházel podnět, aby také tvary ostatní byly stejné; vzniko tedy na př. sg. 3. pří m. pře: ač sě neprotiví neb neoprzý si non resistat Lit. Hier. Paul. 4, a častěji naopak pře m. pří atp.: nč. kdo mě zapře Us. za stč. ktož mě zaprzij ChelčP. 15ᵇ; a rovněž tak pl. 1. ať sě neprzyem AlxV. 747 m. nepřím, part. zapra sebe NRada 1971 m. zapřě atd.; pru, přeš atd. a přu, přím, příš atd. se tedy mátlo, a výsledek toho jest, že bývalé přu, přím, příš atd. zaniklo a nahrazuje se tvary pru (ob. přu), přeš atd., slovesa kdysi dvě přieti-pru, přeš a přieti-přu, příš splynula v jedno. Podobně bývá někdy stsl. pьrą, pьreši místo pьrją, pьriši, v. Mikl. Lex. s. v. prêti, a o stejném splynutí sloves vřieti-vru claudere a vřieti-vřu fervere v. zde doleji.

skvru, skvřieti, psl. skvьrą, skverti, z koř. skver- (stupň, skvor-, zdlouž. skvar- ve škvařiti, srov. I. str. 78). Za sk- bývá šk-, a za skvr- přesmykem skrv-, srov. I. str. 484 a 457. – Doklady sem hledící mám impf. škřviech m. skvřiech: ſſkrzwieſſe ſie frixit OtcC. 52ᵃ; – inf. škvřieti: ſſkwrzieti ſe fervere Lact. 200ᵃ; – part. škrva, škřva m. skvra: poče státi na velikém vedře a tu ſſkrzwa ſie frixit corpus suum OtcA. 163ᵃ, a tu ſſkrwa ſie OtcB. 43ᵇ; adj. vosk ſſkrwiczy cera liquescens ŽPod. 21, 15, odchyl. m. -úcí; – part. škřvěl atd. m. skvřěl: rozeſkrzwela jest země liquefacta est ŽWittb. 74, 4, rozeſſkrwyela sě ŽPod. tamt., rozeškrzviela se země Hlah. tamt., duše má rozeškrzviela se Hlah. Cant. 5, 6, dušě má rozeſſkrzuiela sě Ol. tamt., rozeẛkrzwiela se jest Kladr. tamt., rozſkrzwieli jsú se Jeron. 45ᵇ; adj. vosk rozeškrzvieli Hlah. žalm. 21, 5; – skvrl z oslabeného skvьr-: vosk rozſquirly cera liquescens ŽWittb. 21, 15; – subst. verb. skřvenie m. skvřěnie: pro ſkrzwenie propter stridorem Comest. 80ᵃ. – Zaniklo.

stru, střieti, psl. stьrą, sterti, z koř. ster-. Part. -t: roſproſtritim mons distenso sinu Greg. – O praes. 3. sg. proztret GlossJag. 46 v. § 9. Doklady tvarů jiných v. v §§ 91 sl.

tru, třieti, psl. tьrą, terti, z koř. ter-. Doklady tvarů jednotlivých v. v §§ 91 sl. – Vedle part. třěl atd. je také trl, z oslabeného tьr-: kako Svatopluk Uhry potrl DalC. 57, nebo sě jim řebřie ztyrly AlxŠ. 5, 13. adj. otrlý; – vedle part. třěn atd. je novotvar dial. třět adj. třětý: trzyete (stezky) rectas semitas EvVíd. Luk. 3, 4, cěsty trzyete planas vias t. 3. 5; – a je trt adj. trtý, z oslabeného tьr-: netrte aspera Koř. Luk. 3, 5, netrtee cěsty budú rovné EvZimn. tamt.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 5 měsíci a 26 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).