part. tra atd.; srov. §§ 72 a) a 73. Souhlásková skupina čř, která tu jest, mění se ve čtř, štř, tř, stř, čstř, srov. I. str. 395 sl. – Praes. sing. 1. čru; 2. čřeš: studnice, z niežto czrſſes Rúd. 30ᵃ, naczrzeſs řěky Ol. Ex. 4, 9; 3. čře: naczrze krve Ol. Lev. 4, 5, člověk wycztrze to t. Prov. 20, 5, vičrze Hlah. tamt., ten natrzie spasienie Hlah. Prov. 8, 35; pl. 1. čřeme; 2. čřete: naczrzete vody haurietis ŽWittb. Isa. 3, naczrete (sic) ŽGloss. tamt.; 3. črú; – dial. načriem, načrieš atd. Duš. verb. 121 (slc.). – Impt. čři atd.: naczrzy mi z toho (pramene) Modl. 175ᵇ, vodu naſſtři sobě Hug. 80, naſſtrzi neb navaž vodu tamt., naczrziete nynie a neste starému svatu EvZimn. Jan. 2, 8; dial. načri, pl. načrite Duš. verb. 121 (slc.). – Aor. čřěch atd.: mužie nacztrziechu vody Ol. 2. Reg. 23, 16. – Inf. čřieti: nemáš čím vody naczrziety Krist. 52ᵇ, naczſtrzyeti Rúd. 30ᵇ, dial. načrieti Duš. verb. 121 (slc.), načrec = načerpati BartD. 233 (mor.-slc.). – Part. čra atd.: naczra hauriens Ol. Lev. 16. 12, (vody) naczrucze t. Deut. 2, 6; – čřěl atd.: (muž) nacztrzel vody Ol. Ex. 2, 19, natrzel nápoj z kamene EvOl. 48ᵇ, aby vody naſtrziel t. j. nastřěɫ OtcB. 54ᵃ, ty jsi žbel, v ňemžto natřelo člověčie přirozenie vody živé Kar. 126, (sluhy) biechu naczrzieli vuody EvZimn. Jan. 2, 9; – čřěv atd.: naczrzew krve Ol. Lev. 8, 15; – čřěn atd.: naczrzyeno vody málo Pror. Isa. 30, 14, naczrzieno ProrOl. tamt. – Dochováno jenom dial. ve slc.; jinde zaniklo a nahrazuje se svým iterativem čerpati.
dru, dřieti, psl. dьrą, derti, z koř. der-. Praes. dru, dřeš atd.: (já) krávy i ovce wydru NRada 714, predret 3. sg. GlossJag. 9, v. § 9; dre excoriat MVerb., (berčí) wydru viece než jim kázáno Štít. uč. 86ᵇ; ob. sg. 1. dřu, pl. 3. dřou atd., v. § 91. – Impt. dři, dřěte atd.: prodrzi sobě oko ChelčP. 185ᵇ, rozedrzyete srdcě vašě Alb. 44ᵇ. – Impf. dřiech v. § 93, – aor. dřěch § 94, – inf. dřieti § 95 a), – part. dra § 95 c); – part. dřěl atd.: rozdrziel sě měch ŽKlem. 29, 12, aby tě črt rozdrziel Hrad. 144ᵃ, rúcho rozedrziel Pass. 460, kdvž sě je opona rozedrzyela ML. 39ᵇ a j., nč. dřel atd.; – part. dřěv atd.: žid vdrzew rúchu ML. 101ᵃ, ústa svá rozdrsiewſſi ApŠ. 92, děrou se wedrzewſſe ChelčP. 79ᵃ, nč. dřev atd.; – part. dřěn v. § 95 g). – Je stejného kořene se slovesem deru, dráti v tř. V, 3ᵃ, ale tvaru je jiného. V nář. slc. jsou také k uderiť novotvary sem hledící: praes. udrem, impt. udri, part. udrel atd. Duš. verb. 122.
meľu stč., melu nč., mléti, psl. melją, melti, z koř. mel-. Tvary t. zv. praesentní jsou podle vzoru tesati V, 2; přehláska, kde tu v koncovce byla, časem se ruší a je na př. praes. sg. 1. nč. melu za starší meli atd. Stran jerového -e- v zemleti-zmeľu srov. I. str. 174. – Praes. meľu přehlas. meli, meleš atd.: když meles Hrad. 113ᵇ. ať tebe mój kyj nezmele MastDrk. 228, mlýni klepaní lépe melyu t. j. meliú DalC. 72, ženy, ješto meli otiosae erunt molentes Lit. Ekkles. 12, 3, ešьto v žerьnech meli Hlah. tamt., ješto melij Ol. tamt., meli Kladr. tamt., (Adzamští) ječmen v žernoviech měli
