spis., klnúť BartD. 1, 125 (laš.), klnót t. 2, 105 (letov.); part. klnul: jiní klnuli Lab. 13, 3, pak láli, klnuli t. 18, 13, klnul Us. spis., ta mě zaklnula Suš. 143 atd.; part. klnuv Us. spis.; part. klnut: zaklnutý zámek Kulda 1, 149; subst. verb. klnutí Us. spis. – Jiné ještě novotvary porůznu se vyskytující jsou: inf. klejt Us. ob., podle novotvarého praes. kleju; impt. kleň: nekleň, milá, nekleň Suš. 343, kontaminací; part. klen: (Hus) za kacíře proklen byl Royko, Hist. sněmu Kostnick. 1785 (v předml. k II. dílu. překl.), podle kleju; subst. verb. poklenye maledicta Pror. Dan. 9, 11, bezpochyby omyl.
mnu, mieti, psl mьną, męti, z koř. men-. Slabika ḿa- za mę- byla původně měkká, srov. ṕa- za pę- v odstavci následujícím. – Praes. mnu, impt. mni, part. mna atd. Us. stč. i nč. Tvary t. zv. infinitivní skoro vesměs zanikly, jsou za ně novotvary a časování je tudy jako v tř. II. Na př. inf. mieti: slc. mjati Jg. (mnu); novotv. mnouti Us.: – part. ḿal pl. měli: slc. mial Dolež. 114, rozmial t. 10; novotv. mnul Us.; – part. men nedoloženo; novotv. mav pl. měvši: (Ruth) namnyewſſy sobě zrn Ol. Ruth 2, 14 (m. naměvši, změnou hláskovou mě - mňe, srov. I. str. 226); novotv. mnuv: (Ruth) wymnuwſſy z klasuov (zrn) Ben. Ruth tamt., mnuv atd. Us.; – part. ḿat pl. měti nedoloženo; novotv. mnut: zrní wymnutého Br. Lev. 23, 14; matením se vzory jinými jest i mněn: nového obilé rukú wymnieného Comest. 164ᵇ.
pnu, pieti, psl. pьną, pęti, z koř. pen-. Slabika pa- za pę-, kde se vyskytuje, byla původně měkká, ṕa-, měkkost v č. západní zanikla, trvá však v proniklé jotaci v nářečích východních, srov. I. str. 418; dílem vlivem východním, dílem podle tvarů pě- = pie přijímá se jotace od sklonku stol. XVI také do jazyka spisovného a psává se pia-, v době novější méně správně pja-; obecné pa- trvá vedle toho a vyvíjí se tu namnoze nějaký rozdíl u významu: pa- klade se o věci všední, pia-, pja- o vznešenější, na př. upatý kabát a upiatá mysl; vlastněji řečeno: ve rčeních všedních zachovává se staré pa-, kdežto pia-, pja- jenom do nově vznikajících nebo obnovených rčení knižných se dostává. – Praes. pnu atd., Us. stč. i nč. – Impt. pni atd.: ſepny ŽKlem. 31, 9; ſeptny t. 144ᵇ se vsutým -t-, srov. I. str. 397. – Impf. pniech. – Aor. pěch, novotv. pach a pnuch, doklady viz v § 86, 1. – Inf. pieti zúž. píti, novotv. pnúti a ṕati, doklady v. v § 87 a). – Part. ṕal pl. pěli atd., doklady pro dobu starší v. v § 87 e) ; nč. pal pl. pali Us. spis. i ob.; zapjal sem si kabát, dopjal sem se, upjal, rozepjal, sepjal Hoš. č.-mor. I, 78 a II, 95. zapal BartD. 2, 226 (třeb.) atd.; zaṕaɫ t. 1, 83 (hran.), pjaɫ t. 43 (hroz.), t. 2, 27 (holeš.), ṕáɫ fem. ṕaɫa t. 1, 101 (val.), zaṕáɫ fem. zaṕaɫa t. 26 (zlin.), ṕól (z ṕáɫ) fem. ṕaɫa t. 125 (laš.), ṕoɫ, ṕała vedle pnuɫ, pnuɫa Lor. h.-ostrav. 56 atd., slc. pial fem. piala; připaɫ Br. Ezech. 17, 7, ſpiaɫ Rosa 163 a 183, piaɫ Dolež. 113, ſpial t. 208, ſpal oder ſpial Pelzel 316, pial, zapial Tham 113 atd., pial, ṕal melius quam
