V stsl. je také tvar trъvъ t. j. tr̥-vъ, se samohláskovým -r̥- a tedy novotvar podle pi-vъ atd., v. Mikl. III² 106; v č. tvaru takového není.
g) Participium -tъ a -nъ.
1. trt, psl. tьrtъ, z oslabeného tьr-. Příklady v. v § 96 při slovesích mřieti, střieti a třieti.
2. a) Stsl. tьrenъ, z téhož oslabeného tьr-; v č. není. – ß) Č. třěn, pozd. třen, je novotvar podle part. třěl atd. Příklady jeho: (říza) predrena GlossJag. 11, odrzyen DalC. 58, drakové měli jsú ústa rozedrzena Alxp. 84, zetrzyen EvVíd. Mark. 12, 11, osidlo zetrſieno jest ŽKlem. 123, 7, zetrſieny sú hory t. Hab. 6 atd., třen pl. třeni Us., vodřený BartD. 2, 242 (kunšt.) a j., slc. trený. Bývalé -ěn zdlouženo v -ien, zúž. -ín, srov. § 43 č. 4; na př.: bude otewrzijen smysl Štít. ř. 72ᵇ, nebesa otewrzijena t. 28ᵇ, (duše z těla) wydrzijena t. 124ᵇ a j., otewrzijena jsú ústa má a nejsú zawrzijena Ben. 4. Esdr. 14, 41, otewrzijeno Hrub. 20ᵇ, rozproſtrzijeno t. 371ᵃ a j., byli jsú rozeſtrzyny Comest. 95ᵃ, zetrzijn ChelčP. 48ᵃ, (lidé) zawrzijni jsúce t. 96ᵃ, potřjn sem Br. Jer. 8, 21, brána otewřjna bude t. Ezech 46, 1, ſewřjni byli t. Naum 3, 10, knihy otewřjny byɫy t. Dan. 7, 10, otewřjna byɫa nebesa t. Isa. 1, 1 atd., otevříno, zavříno, prostříno Us. místy, zemlino BartD. 2, 218 (třeb., zkrác. z -íno) atd.
Za starší tvar -n vyskytuje se porůznu v textech pozdějších a v nářečích novotvar -t, ustrojený podle part. -l. Na př. třěn a třět, stč. mlen a nč. mlet atp., čehož doklady v. v § 96; ob. a dial.: brána otevřitá mečem podepřitá Erb. 81, vymřeté BartD. 1. 126 (laš.), otřetý, zavřeté t. 2, 218 (třeb.); zdlouženo: zawřjtě a v skrytě Seel. 360, král měl tu knihu extra zavřítou ve světnici Národop. Sb. VIII, 46 (val.), podepřítý, prostřítý, zavřítý, odřítý, přemřítý (zimou) t. 1, 26 (zlin); a opět zkrác.: zavřito t. 2, 281 (dač.).
h) Substantivum verbale -tie, -nie, z -tьje, -nьje:
1. *trtie, úmrtie, stsl. trъtije, umrъtije, z psl. tьr-tьje, -mьr-tьje, z oslabeného tьr-, mьr-.
2. a) tьr-enьje z part. tьrenъ, v č. ovšem není, poněvadž tu není ani příslušného participia; – a ß) stč. třěnie nč. tření, z novotvarého part. třěn, na př. żṙenij v žaludku Háj. herb. 5ᵇ, tření Us.
Krom toho vzniká příslušné subst. verb. také z novotvarého part. -t, na př. zawržetj KolEE. 64ᵇ (1681); po při zavřetí Slav. 49, mletí Us.
Slovesa jednotlivá vzoru tohoto.
96. čru, čřieti. Přešlo sem ze vz. I. 3: z koř. čerp- byl inf. pův. čerp-ti, pak črêti stč. čřieti atd. a k tomu utvořeny pak také praes. čru. čřeš, impt. čři, part. čra atd., podle vzoru třieti praes. tru, třeš, impt. tři,
