Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<101102103104105106107108109>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

ohnut atp. Ale v nářečích bývá tu zdloužení: zavřítý, odřítý, podepřít, prostřítý (č. zavřen atd.) BartD. 1, 26 (zlin.), zapitý (pnu), utítý (tnu) t. 93 (kel.), zapíté, hotíté, požíté, začíté, vzíté t. 2, 106 (han., letov.), 179 (han., tišň.) a j., zapjîtŷj, požîtŷj, vzîtŷj t. 274 (jemn.); a toto dialektické -ít- místy opět zkráceno: začito, otito, vzito, požito t. 218 (třeb.), načité, otité, vzité, požité t. 200 (též), začité, hutité, zapité t. 240 (kunšt.), utitě začitě t. 52 (třeb.) a j. – V participiích pak tvaru -n bývá samohláska před souhláskou příponovou tu dlouhá, tu krátká, jak ukazuje následující přehled:

a) Tvary sklonění jmenného.

Když před -n jest -a-, je koncovka vždycky dlouhá: -án, -ána, -áno atd.; na př. dán, dělán, tesán, kupován atd., stč. též slyšán (III. tř.), sázán (V. lᵇ) atd.

Když před -n jest -e-, v třídě I., II. a IV., je koncovka krátká -en atd.; stč. i nč. nesen, veden, zahřeben, pečen, tištěn, tažen, prošen atp. Ale někdy a zvláště dialekticky bývá také -én zúž. -ín. Na př. v tř. I. a II.: jak je zapřažíno, tak bude i svezíno Vav. 32, zametýno Kotsm. 8 (doudl.), zametýno, upečíno atd. Us. (místy), posečíno BartD. 2, 274 (jemn.); – v tř. IV. zproſſtijen Štít. ř. 9ᵇ (doklad ojedinělý), wyerzino Brig. 4ᵃ, býti naplnynu t. 139ᵇ; aby wěrino bylo MudrC. 29ᵃ, vpaléna Ben. Gen. 38, 13, byl obwinijn Háj. 294ᵇ, list jest vpeczetijn KolCČ. 268ᵇ (1568), Anna winijna byla t. 320ᵇ (1561), tvář nebude ſpatřjna Br. Ex. 33, 23, ſpatřjn bude t. Deut. 16, 4, ſpatřijn VelKal. 321, ſpatřijna t. 336, ſpatřijno t. 84, ſpatřijni t. 27, ſpatřijny t. 149 atd. (v jazyku starším je v této třídě zdloužení velmi zřídka, nejčastěji v part. spatřín), podojíno, nakrmíno, pokropíno, namočíno Kotsm. 8 (doudl.), sklidíno, zvrtíno, vymlácíno, zaplacíno BartD. 2, 258 (žďár.), zaplatíno, vymlátíno, vyhodíno t. 274 (jemn.), t. 281 (dač.), máme posečíno, uklidíno, vymlátíno Hoš. č.-mor. II, 89, už je zaplacíno n. zaplatíno, sklidíno, zamčíno, zavedýno t. I, 79. – Vzniklé tu zúžením -i- (-ý-) bývá dialekticky opět zkráceno: vedyno, přečtyno, pletyno, zametýno, vodvezino, zanesino, napečino, posečino t. 218 (han., třeb.), hodino, zaplatino, vemlátino t. 208 (též).

Když před -n jest -é-, a to ze staršího -ê- v tř. I. (třěn, -děn, oděn atp.) a III. (uměn, trpěn) nebo z -a- v tř. V. lᵇ (sázen-), je koncovka krátká -ěn (po zániku jotace -en): třen stč. třěn, uměn, trpěn, sázen atp. Us. Ale také bývá dlouhé -ien, zúž. -ín: otewrzyno EvOl. 274ᵃ, (nebesa) otewrzyna t. 97ᵃ, aby pozzrzzyno bylo t. 163ᵃ, ſliſſyn (křik) t. 129ᵇ; odeprzíeno VšehK. 248ᵃ, když jsú (desky) zawrzíeny t. 150ᵇ, aby cesta otewrzina byla t. 189ᵇ, kterak ta slova mají rozumíena býti t. 303ᵇ, widíeno t. 12ᵇ, powiedíeno t. 27ᵃ, hledíeno t. 258ᵇ, má trpíeno býti t. 11ᵇ, nemají trpíeni býti t. 81ᵃ a j.; widijen Ben. Ex. 34, 3, widijeno t. Lev. 23, 12, powiedijeno t. Gen. 15, 23 a j.; ſnáſſijena Hrub. 293ᵇ, ſnáſſijeny t. 377ᵇ; proſtrzijn Háj,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 8 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).