srov. III. 1. str. 299 sl. A jsou dále tyto tvary jenom v češtině knižné; v jazyku obecném nezachovalo se z tohoto participia nic, a také spisovné nářečí slc. ho nemá Hatt. slc. 112.
2. Sing. nom. byl v masc. a neutr, stejný: nes, nosiv atd.; teprve časem přijímá se pro neutrum tvar fem.: nč. nesši, nosivši atd. Čteme tedy v textech starých: slunce v svém západě poſſed pŕipřělo sě bě u břěha t. j. pošed AlxBM. 7, 3, lkalo srdcem mnohé družě zbyw svého milého mužě AlxV. 806, to rzek dietě i zmisalo Pass. 360, biezaw dietě Ol. Num. 11, 27, ty věci vſlyſſew všecko množstvie svátých vece Nikod. 75ᵇ, kníže tohoto světa přišlo jest na mě židuov popudiw ChelčP. 149ᵃ atd.; mezitím proniká v neutr, novota -ši a čteme na př. semeno zrostši učinilo užitek mnohý Háj. Šim. (1547) 205; Drach. (1660) má fem. byſſi a neutr bywſſj 85, fem. ſeděwſſi a neutr. ſeděwſſj 114 atd., a učí vůbec, že fem. je -ſſi a neutr, -ſſj 130, t. j. má neutr. stejné s fem., ale chce je lišiti libovolným rozdílem ve kvantitě; v tom ho následuje Tham (1811), jenž má fem. ſpatřiwſſi, chytiwſſi, padſſi. řekſſi a neutr. ſpatřiwſſj, chytiwſſj, padſſj, řekſſj 57 a 58, ačkoli předtím (1801) má fem. a neutr. stejné wolawſſi 100 atd.; jiní grammatikové od stol. XVII. počínajíc mají neutr. jako fem., na př. Nudož. (1603) má fem. i neutr. woławſſi 56ᵃ, dawſſi 57ᵇ, činiwſſi 59ᵃ atd.. Rosa (1672) woławſſi, činiwſſi 136, Dolež. (1746) woławſſi 100, miłowawſſi 102 a j., Pelzel (1795) woławſſi 107, Nejedlý (1804) nesſſi, piwſſi atd. 209 sl. a 247, Dobr. (1809) bywſſi, řekſſi 293 atd., a tak jest i v usu nynějším.
3. V sg. nom. masc. (neutr.) tvarn nes bývá někdy zdloužení: komorník ſeed i pojme komorníka od toho úřadu Rožmb. 29, (spasitel) pogém jě (učedlníky) HusPost. 37ᵃ, wzeem odpuščenie svD. 75, člověk ho (hada) wzeem JidDrk. 104.
4. Místo -i ve fem. -ši je zvratnou analogií psáno -yu, (Maria Magd.) člověka newidyewſſyu Pass. 342, – a -ye, Savina na zemi padſye PassKlem. 196ᵃ a j., srov. č. 6 § předcházejícího; – výklad těmto odchylkám je stejný jako v infinitivech psaných trpietyu m. trpěti Pass. 421, wſyetie m. vsieti Mill. 106ᵇ, v. § 31 č. 1.
5. V plur. je krátké -(v)še. V PilC. je -všé: uzzlyſſiewſſee, wzwiedyewſſee; srov. stejné zdloužení téže koncovky v pl. nom. zeměné atp.
6. Přípona -v- má býti jen při infinitivních kmenech samohláskových, souhláskovým náleží přípona bez -v-, v. § předcházející č. 2. Ale analogií přejímá se -v- také do participií utvořených z kmenů souhláskových a místo nes, nesši atd. bývá nesv, nesvši atd., ano i nesev. Na př. dotkw Štít. ř. 85ᵃ, vztahw t. 87ᵃ, czetw t. 72ᵇ wzdwyhwſſe t. 91ᵇ a j.; poklekw PassKlem. 89ᵃ, rzekw t. 90ᵃ, podwrhw t. 88ᵃ, nalezw t. 218ᵃ a j.; zawrhw EvOl. 9ᵃ; wztahw Ben. Lev. 9, 22, ohledw ſe t. Ex. 2, 12 a j.; vpadew Háj. 53ᵇ, padew na zemi umřel t. 13ᵃ; Háj. Šim. 203 sl. učí, že part. toto je pozdvih,
