[133r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcedárce buoh miluje[424]miluje: mylugye.“ O tom máme příklad na jednom pohanu, jemuž diechu Kornelius, jenž chudým velmě pomáháše[425]pomáháše: pomahaſſye a apoštoly u sebe chováše a krmieše[426]krmieše: krmyeſye, a proto jest sobě obdržal božie přiezen. Takéž ktož chtě božie přiezen mieti, musí božieho kázanie rád poslúchati a chudým z svého zbožie rád pomáhati. Třetie božie znamenie přiezni jest, ktyž kto rád trpí vše[427]vše: wſye protivenstvie pro buoh, jako sú byli svatí mučedlníći[428]mučedlníći: muczedlnyty a boží apoštolové, kteříž radostní diechu na muky pro božie jmě, a proto sú boží přiezen obdržali, neb jim syn boží pověděl a řka: „Pravi vám, mým přátelóm, abyšte sě nebáli těch, ješto mohú vaše[429]vaše: waſye t ělo mučiti.“ A ta tři znamenie měl na sobě svatý Barnabáš.
Prvé, že rád božieho slova poslúchal. Jako sě čte o něm z dobrověstvie[430]dobrověstvie: dobrowyeztwye, točiž čtenie svatého Matějě vždy u sebe nosieše[431]nosieše: noſyeſſye, a to na nemocné kladieše[432]kladieše: kladyeſye a tím jě uzdravováše a mrtvé křiesieše[433]křiesieše: krzyeſſyeſſye.
Druhé rád svým svú almužnu chudým dával, prodav svú[434]svú: ſw dědinu a svój vešken statek, dal na pokrm svatým apoštolóm.
Třetie, že mnohé protivenstvie pro buoh trpěl a dal svój život na smrt. Jakož sě čte o něm, když svatý Barnabáš uzře náhle lidi běhajíće[435]běhajíće: byehagytye po městu, ženy i muže a své hody v chrámě válejíce, uzřev takú nečest, poče kléti ten chrám a ten vešken sě chrám oboři a mnoho lidí zbi. Tehdy popadše[436]popadše: popadſye jej Židé, velmě zbichu a provaz jemu na hrdlo vdiechu a vyvedechu jej z města a na rozhraní jej vržiechu. A anjelé vzemše jeho duši, do králevstvie nebeského ji donesechu, a tak jest byl boží přietel a svatého Pavla tovařiš a služebník apoštolský a syna božieho učedlník. Prosme jeho, ať nám uprosí boží milost a potom nebeské královstvie. Jehož mně i vám etc.cizojazyčný text
Sermo Viti etc.cizojazyčný text[437]na marginu zapsáno mladší rukou: S. Wita
Iustorum anime in manu Dei sunt, et non tanget illos tormentum malicie.cizojazyčný text[438]Sap 3,1 Tato slova píše Šalomuon na čest a na chválu svatému [b]označení sloupceVítu a jeho tovařišóm a řka: „Duše spravedlivých jsú u božie ruce a nedotkne sě jich mučenie zlosti,“ neb mnohé věci jsú, ješto člověku překážejí, aby nešel na boží službu. Prvé svět odtahuje[439]odtahuje: odtahugye lidi od božie služby mnohú ctí a dóstojenstvím, kteréž zde dává lidem, aby nepřišli do nebeské radosti. Druhé tělo odtahuje[440]odtahuje: odtahugie člověka rozkošemi, aby zapomanul rozkošě nebeské. Třetie diábel odtahuje[441]odtahuje: odtahugie lidi od božie chvály pro velikú závist, že závidí člověku, aby nedošel toho miesta nebeského, kteréž jest on ztratil svú[442]svú: ſw pýchú. A proto čím jest horší člověk, tím jeho méne črté lákají, neb jě již má po své vóli, proto o nich ničs netbá, ale dobří sú poklad boží, a proto jich velmě láká a hospodin dobrých ostřiehá. Jakož jest pověděl Šalomún „duše spravedlivé“ etc.cizojazyčný text V těch sloviech máme trojí[443]trojí: troy věc znamenati. Prvé těchto svatá spravedlnost, když die „dušě spravedlných“. Druhé bezpečnost, když die „u božie ruce jsú“. Třetie jich radost, když die, že „se jich nedotkne žádná bolest“.
O prvém máme znamenati, že svatý Vít a svatý Modest, jeho učedlník, a Krestenćie[444]Krestenćie: kreſtyentye jeho pěstúnka nazváni jsú spravedlní pro čtveru věc. Prvé, že sú spravedlnost milovali, jakož buoh kázal po králi Šalomúnovi a řka: „Milujte spravedlnost, kteří súdíte zemi, a ta spravedlnost jest nazvána svatost, pro niž sú oni svati.“ Druhé nazváni sú spravedlní, že sú spravedlnost lidem kázali a držeti učili. Jakož praví svatý David: „Zvěstovaly sú nebesa, točiž svatí, spravedlnost boží.“ Třetie, že sú spravedlnost činili, jakož praví svatý Pavel: „Svatí svú[x]svú] ſw ſw věrú přemohli králevstva a činili sú spravedlnost.“ Čtvrté, že sú jie bránili do své smrti a o ni sú bojovali.
Prvé že svatý Vít s tovařistvem svým milovali jsú spravedlnost. Čte sě o něm, když
