[134v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcenežli buohu, a to nenie spravedlnost. Ale tito svému pánu Jezukristu věrně sú slúžili, ale my nynie bohu slúžímě[491]slúžímě: ſluzyemye a črtu sě nechtěme ostuditi. Také že sú pro spravedlnost mnohé protivenstvie trpěli i na smrt sě dali, jakož sě čte o nich, když ćiesař[492]ćiesař: tyeſſarz Adrián křesťanstvo hubieše[493]hubieše: hubyeſye, tehdy biskup, svatý Ermolaus, kázáše[494]kázáše: kazaſye vieru křesťanskú. I sebra mnoho a množstvie rytieřuo a pánóv i jide před ćiesaře[495]ćiesaře: tyeſſarze i poče viery křesťanskéj brániti a ćiesařovi[496]ćiesařovi: tyeſarzowy velmě porokovati, že črtóm slúží a boha nechtě poznati, že kázal buožie sluhy hubiti. Ćiesař[497]Ćiesař: tyeſarz otáza jeho: „Sám li to mluvíš?“[498]: tyeſarz užase[499]užase: vzaſye sě velmě i sede sám na súdě i káza před sě všemu rytierstvu[500]rytierstvu: rytyerſtw i otáza jich: „Kterému vy bohu slúžíte?“ Ani všechni jedním hlasem vecechu: „My slúžímy mocnému bohu Jezukristu, jenž jest stvořil nebe i zemi.“ Rozhněvav sě ćiesař[501]ćiesař: tyeſarz, poče jim velmi láti a řka: „Ó, blázni nemúdří, kto vás převrátil s pravéj viery, jaký jest to buoh, an sě dal Židóm umučiti? Raziť vám i kazuji, abyšte sě modlili našemu bohu Astarotovi, ač chtěte živi býti. Pakli toho neučiníte, kážiť vás všech nečstnú smrtí zahubiti.“ Tehdy svatý Ermolaus za všeckny odpovědě a řka: „My chtěm svému bohu obětovati čistú a živú[502]živú: zyw obět.“ Tehdy ćiesař[503]ćiesař: tyeſarz káza jemu kamenem usta zbíti, aby nemohl viece mluviti, a hned káza jej v žalář vsaditi a rytieře káza v klády vsaděti a v okovy. Potom káže jě svléći[504]svléći: ſwlety a nahy po městu voditi a jedny káza metlami bíti, druhé spustky, třetie klikami trhati, čtvrté kleščemi dráti, pátým vlasy vytrhati, šestým brady sklubati, sedmé káza na pranéři věsiti a pochodněmi páliti, potom káza jě [b]označení sloupcev črvené rúcho obléći[505]obléći: oblety a každému trnovú korunu jako synu božiemu na hlavu[506]hlavu: hlaw vstaviti. A potom káza jim dáti píti žluč s uoctem, aby na pokoj šli a řka: „Pójdete nyní a odpočinete po svém trudu.“ Tehdy káza všechen les oklestiti, a to všeckno rytierstvo káza s jednéj straně metati po jednom na to dříví, že některý rytieř uváznieše[507]uváznieše: vwaznyeſye na dřevě a na ostrvi za ruku a za nohu, druhý sobě srdce prokláše[508]prokláše: p(ro)klaſye, třetí skrze hrdlo protknieše[509]protknieše: p(ro)tknyeſye. A tak těch deset tisíc rytieřuo na tem dříví zvěsichu, že některý[y]některý] nyektey byl za den živ, druhý za dva dni. A svatého Ermolaa biskupa a svatého Achaćie a jiných pánóv káza ukřižovati. A tu hned poče sě zatmovati a mrklo bylo, jako ješto byl boží syn mučen na kříži. A země sě poče třiesti a skalé pukati a tři znamenie biechu jako při božím umučení. Ani pnieći[510]pnieći: pnyety na kříži zvolachu řkúce: „Hospodine, v tvojě ruce porúčieme své dušě a prosímy tvé milosti, ktož náš den bude pamatovati, aby jej pro ny ráčil uslyšeti a ze všie núze vyprositi a vše[511]vše: wſye dobré ráčil dáti a po skončení[512]skončení: ſkonczenye rač jim dáti přiebytek nebeský[513]nebeský: nebeſſkyg.“ A tak hlas z nebes jim vece: „Čsož prosíte, ve všem ste uslyšáni.“ Tehdy[z]Tehdy] tahdy svatý Ermolaus a svatý Marek a svatý Alexander a ti, ješto s nimi byli ukřižováni, pustichu duši svú[514]svú: ſw a anjelé vzechu jě do nebes. A když by třetí den, káza ćiesař[515]ćiesař: tyeſarz jíti do lesa a jiné rytieře, kteříž ješče[516]ješče: gyeſcze visiechu na dříví a biechu živi, káza všecky zbíti. A to sě jest[517]jest: gyeſt dálo na jednom městě Ararat na velikéj hoře, patnáste[518]patnáste: patnazte honuo od Alexandrie. A tak ti svatí rytieři bojovali o svú[519]svú: ſw spravedlnost až do svéj smrti, a protož jsú blahoslaveni. Jakož boží syn pověděl: „Blahoslaveni jsú, kteří trpie protivenstvie pro spravedlnost, neb jich jest nebeské králevstvie.“ Prosmy jich, ať ráčie za ny orodovati před králem nebeským.
O druhém
