[128r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceA hned anjel přišed k nemu i ubudi jej a řka: „Di před sě, Eliáši.“ Tehdy svatý Eliáš vzhlede, naliť pokruta chleba a kalich vody u něho v hlavách, vzem tu pokrutu i snie ji a tu vodu vypie. I by tak posílen, že jide čtyřidćeti[191]čtyřidćeti: cztyrzydtyety dní a čtyřidćeti[192]čtyřidćeti: cztyrzydtyety nocí kusa nejeda i přijide na tu horu, z niež jej přija buoh do rájě k sobě. Takéž ktož sě umdlí svými hřiechy, zpoviedajě sě a přijímajě buožie tělo. A přídeš na horu nebeskú a budeš s buohem přebývati. Prosmě buoha.
O třetiem máme příklad o jednom rytieři, jenž velmě čstieše[193]čstieše: czſtyeſſye buožie tělo. A když ležieše[194]ležieše: lezyeſſye na smrtedlné posteli u veliké nemoći[195]nemoći: nemoty, tehda prosil, by jemu buožie tělo dali přijieti, vida, že jemu žádný[196]žádný: zadnyg lékař nemóže pomoći[197]pomoći: pomoty. I kněz přišed, da jemu svaté božie tělo. A jakž přija buožie tělo, inhed vsta z nemoći[198]nemoći: nemoty a by zdráv, neb ktož nábožně přijímá buožie tělo a bez hřiechu, ten obdrží sobě zdravie toho léta. Prosme jeho etc.cizojazyčný text
A to máme ukázáno v Starém zákoně na manně, ješto buoh posielal Židóm mannu nebeskú, točiž chléb nebeský[199]nebeský: nebeſkyg, čtyřidćeti[200]čtyřidćeti: cztyrzydtyety let na púšti, že donidž sú ten chléb anjelský[201]anjelský: angelſkyg jedli, ižádní sě z nich neroznemohli ani který Žid umřel za čtyřidćeti[202]čtyřidćeti: cztyrzydtyety let ani sě jich rúcho pokazilo ani který nepřietel jim uškodil ani které zvieře, jedno že měli všě dobré, čsož sú sami chtěli. Jakož praví svatý David: „Chléb anjelský jedli lidé.“
Když sú Židé měli zdravie, jedúce ten chléb nebeský[203]nebeský: nebeſſkyg, čsož pak každý křesťan bude mieti od buoha zdravie, ktyž přijímá nábožně tělo božie. Jakož v dnešním čtení pověděl Židóm syn buoží a řka: „Vaši otci jedli jsú mannu na púšči, však sú potom zemřeli. Ale ktož mé tělo dóstojně přijímá, [b]označení sloupceten navěky živ bude.“ Prosmež jeho, ať nás zbaví věčné smrti. Také buožie tělo zbavuje[204]zbavuje: zbawgye člověka všeho[k]všeho] wſyeho zlého, že když jě nábožně přijímáš, toho léta budeť sě dieti všě dobré. A kteréhož dne vidíš[205]vidíš: wydyz buožie tělo s pravú[206]pravú: praw věrú, toho dne budeš zbaven všeho zlého.
O prvém máme příklad na jednom kaćieři[207]kaćieři: katyerzy, když u Veliký pátek přijímal buoží tělo, šed domuo i vyňa je[208]je: gye z úst i vloži je[209]je: gye v úly ku včelám a řka: „Bože, hledaj mi tu včel.“ Tehdy včely sě jemu tu velmě rozplodichu i vše[210]vše: wſſye zbuožie a na každý den množstvie ptákuo zpieváše[211]zpieváše: zpyewaſſye v téj zahradě anjelskými hlasy. Tehda biskup vstav jednú zítra ráno na hodiny, uslyšě ten hlas anjelský i jide k tomu kacieři s knězi a s žákovstvem i otieže jeho a řka: „Milý[212]Milý: mylyg, kterú svátost v svém domu máš?“ An jemu vece tak: „Kteť by sě u mne svátost vzala?“ A když tam jidechu do zahrady, otevřechu jeden úl, naliť včely učinily z vosku pěkný[213]pěkný: pyeknyg kostelík a v něm malý[214]malý: malyg oltářík, a na tom oltáříku ležieše[215]ležieše: lezyeſſye buožie tělo. A když ten kacieř uzře ten veliký[216]veliký: welykyg div, inhed pade před biskupem a zpověda se svých hřiechuo a povědě jemu pravdu, že sám byl vložil božie tělo v úl, aby sě jemu včely plodily. A když jest kacieři tak prospělo božie tělo, čsož pak křesťanu nábožnému. Prosme buoha etc.cizojazyčný text
O druhém máme příklad na jednom Židovčěti, když u Veliký pátek přijímáchu křesťané buožie tělo i on přiběh do kostela, poče sě diviti, ano kněz dává každému pěkné děťátko. Když to uzře ten pacholík židovský, přistúpi také i přija buožie tělo, přišed domuo i poče to rozprávěti. I Židé sě vtípěchu, že jest přijímal buožie
