těla nebyl přijal a pravého přirozenie člověčieho. A tak dějí vždy v svém bludu, by netrpěl v pravdě, jen že ukázal, jako by trpěl. A tak i viece praví a učí nepodobného.
Protož ku potvrzenie viery našie pravé potřeben jest dnešní hod tento, aby svědečstvem dětinstvie Pána našeho Jezu Krista byla ohrazena křesťanská nebludná viera. A protož ijeden křesťan nemá s takými bludnými lidmi obcovati. Nedaj sě ijeden tiem oklamati, ačť jako z svatosti některých sě krmí obinují, rúcho mají sprostné, v tváři bledost. Nejsúť to čistí postové, ješto nejdú z dobré upřiemosti. Jižť nenie omluvy tomu, ktož padne; jižt jest pravda ohlášena. A však neodmlúvám, by vy kostelnieho nedrželi ustavenie, ale i se mnú proste za také bludné Hospodina; neb doniž jest kto živ v těle tomto, nemá býti rozpačen do ižádného opravenie, ale každému máme žádati polepšenie a Božie pomoci, ješto povzdvíhá poklúzlé, rozvazuje spaté, osvěcuje slepé. Jemuž navěky čest a chvála. Amen.
O svatém Antoní
Utiekajte z Babylona, aby mohli spasiti své duše! Den pamatujíc znamenitého z těch, ješto před světem utiekají, kryjíc sě jeho, aby sě jím nezprznili, aby z nich svět neučinil nepřátel Božích a aby konečně jich nezahubil, to jest den svatého Antonie, ješto na púšti kryl sě světa, slúže Bohu. O němž řekl svatý Augustin, když slyšal jeho svatý život: Aj, vstávají neučení a jdú do královstva nebeského, a my s naším učeniem tonem do pekla. Nestydíme li sě, že jdú před námi, aspoň sě styďme, obmeškáme li sě a obleníme jíti po nich. A tak vzem svatý Augustin posilu příkladem svatého Antonie, tiem u větší žádosti obrátil sě a křest přijal. A byl také počal krýti sě na púšti světa, ale spósobem Božiem vyňat z púště byl biskupem, aby svým učeniem svět osvietil. A proto jsa tělem v světě a s lidmi sě obieraje, všie myslí byl kromě světa a s nebeskými sě obieral věcmi. A tak i ještě rozliční rozličně kryjí se světa, ktož znají, co jest svět,
