mého mnoho jest bydlišť. I jest podobné, aby zde bylo mnoho stavuov, ješto by v nich rozliční rozličností služby v jedné milosti zaslúžili oněch v Božiem věčném domu rozličných bydlišť. Protožť vždy pravím: Jeden stav druhým nehrdaj! Nejsúť blázni pústenníci. Šlechetnýť jest stav dobrých pravých zákonníkóv, kdež by svá ustavenie zákonnie drželi věrně, hřiechú neomlúvajíc, zlých nechváléc, dobré milujíc, ač by byli i konvrši neb konvršky, a nebyli jich zákonóv. Dobrýť jest i těch stav, ktož v panenství neb ve vdovství slúžie Bohu u přiemém srdci, z kostelnie jednoty a obyčeje nevycházejíc výmysly svými, ačť i v zakoniech klášterských nejsú, bojiec sě snad své nesíly, že by nemohli zákona držeti v úlohu jeho. Aniť jest zlý stav manželský a těch, ješto v svaté cierkvi světští slovú. Ale ke všemť sě ona řeč najprvní chýlí: Všichni utiekajte z Babylona, z tohoto světa, ne po světu z úmysla stójte! A ti, ješto mají podlé svého řádu tohoto světa užívati, tak užívajte, jako by jeho neužívali, a jakož die svatý Řehoř, tak držte věci tohoto světa, až by jich srdce ty světské věci nedržaly!
Třetie sem řekl o tom řéci, proč pak někteří ovšem sě světa pokrývají, v klášterské zákony jdúc někteří, druzí na púšť a třetie hlédajíc, aby v pokoji slúžili Bohu. Dřieve sem pravil, jak jest zlý svět a čím kto dálí světa a příčin k světu, tiem bezpečnějí. A tak zbožní sě kryjí, kdež kto mohúc, světa tohoto osidl plného. Ale třeba jest takým, by jdúc od světa do kláštera, nepojímali [s]text doplněný editorem sebú světa. Svět jest, jakož svatý Jan pokládá, žádost očí, žádost těla a hrdost srdce. Lakomstvo žádá jmieti vše, což vidí, a všeliká libá rozkoš tělu jest žádost těla, a hrdost srdce táhne v pýchu. Z tohoť hynú zákony v duchovenstvie. Tohoť sě jest střieci, ktož kryjí sě světa; ktožť s tiem jdú vuokol. A čím kto viece má činiti s lidmi, a větší má podnět a příčinu k věcem těmto. Protož dobréť sě jest dáliti lidského hluku. Také jest i k tomu dobro krýti sě hluku a hledati člověku, aby v pokoji slúžil Bohu, neb to upokojenie
