[26r]číslo strany rukopisupřipověděti, jakož právo. A když rychtář příjde, tehdy má tomu, jenž žaluje, ihned právo učiniti, a onoho nemají viece připoviedati, neb přípověd jest obecných poslóv, ale ne rychtářova. Rychtář nemóž ijednoho připověděti, aniž jest z jeho úřadu, neb rychtář má rychtářem býti, ale ne biřicem. K tomu rychtář jmenovaný rok dá nebo biřic jej k soudu připovie, a nepříde li rychtář k tomu roku, tiem žádný svého práva neztratí.

Jmáte věděti, že všecky světské súdy musí od jednoho římského krále přijímati, proto nemóž ijeden řéci, by které rychtářstvie jeho dědina byla svobodna, ktož to povie, ten praví proti právu. Proto jest to ustaveno, vypovědie li kterého člověka před jiném rychtářem, a když té výpovědi bude šest neděl a den, tehdy jej v najblizším rychtářství také mohú dobře vypověděti. Takéž mohú učině od toho opět do jiného a tak jej dobře mohú vypověděti ve všech rychtářství, což jich jest od římských králóv pójčeno.

Zamešká li který pán svój zemský súd, že k němu nepřijede, tiem zamešká lidi než za jeden súd, a jestli kto dříve k tomu súdu připověděn, ta přípověd má tvrda ostati. Nařkne li jeden druhého k sedání a nenie li proto k tomu súdu připověděn a tu jest zastúpen, mají jemu dáti rok pro jeho urozenie, aby se k tomu připravil, jakož by jemu bylo toho potřebie. Pravým svobodným dávají rok za šest neděl, prostředním za tři neděle, služebným a obecným lidem žádné neděli.

Ze všech věcí, z kterýchž na člověka žalují, jestli tu při tom, tehdy z nich má odpoviedati kromě své dědiny, z té má odpoviedati, jako tyto knihy napřed pravie, ale o manství má člověk otpoviedati před svými pány. To právo ustavil král Konstantin a svatý Silvester papež.