[25r]číslo strany rukopisuprosúdil, ten práva nemá. Ktož člověka vypraví neb vyručí od kterého rychtáře na postavenie pro nekázen, nepostaví li jeho, ale musí to všechno trpěti, ale koho při skutce popadnú, toho mají před súd vésti, a to takto: ač jest jiného ranil, což jest kromě krádeže a lúpeže, to má samým třetím ulíčeno býti, pakli jemu jde na život, tehdy jej má sedmi člověky usvědčiti, pakli svědkóv nemají, ale musie sedati, jako jest napřed psáno nebo pověděno.

A kohož před súdem žalují a jeho tu nenie, toho mají připověděti prvé, druhé i třetie, to jest světské právo. A nepříjde li on, proto jeho nevypovědie. Pro nižádné žaloby nemají člověka vypověděti, nežli pro tu, kteráž jemu na život jde, neb o roku, že ijednoho nemají vypověděti ani jej právem odsuzovati, než kohož k súdu připovědie, to má dolíčeno býti knihami Scolastica historia. Tu nalézají, kteréžto čtú, o božích mukách. Židové sediechu radiece se, kterak našeho pána Jezu Christa by jali, i poslachu k němu své strýce, a když k němu přijidechu, on jim vece: hledáte li mne, nenaleznete mne, a když sem já tu, vy nemóžete přijíti. Neb ten čas ještě nepřišel, jako by řekl: Budú mě hledati mnozí lidé po mém vzkříšení, ješto mne tělesně nenaleznú, ale naleznú mě pobožnie. Náš milý Jesus Christus poda těm poslóm tak dobré řeči, že odtud jidechu jeho nejemše. Na něm proto ijedné viny nenalezechu, poslové se vrátichu k židovskému kniežeti neb kniežatóm a k jich rychtářóm i pověděchu jim: on jest prorok. Tehdy židové vecechu jim, totižto poslóm, proč jste jeho nepřivedli s sebú? Oni odpověděchu: nikdy nemluvil člověk tak múdré řeči, jako on mluvil, ani nenalézáme jedné viny na něm. Židové počechu tresktati posly a řkúce: vy jste také převráceni, které knieže nebo pán věří v něho, my jej máme vypověděti. Tehdy jest všem lidem odpuštěno, aby jej jali. Tu sedieše jeden dobrý druh