[31r]číslo strany rukopisuaby byl súdcí krále miesto nad kniežecími životy. Pakli jemu té moci nedá, tehdy on nejmá ijednoho práva na tom. On také má své židy, což jich jest v německých zemích, svému kancléřovi poručiti, to jest biskupu mohutskému. Pakli jemu neporučie, však on jimi vládne z práva.

Kohož před říší odsúdie, an tom nemá ijeden popraviti, nežli posel. Někde oni biřicové slovú, někde šerhové, někde jinačejie, a to jest právo, když jich který devieti mužóm nebo ženám životy odejme nebo vezme, tehdy desátý jeho, ten móž vyplacen býti, jakž s ním sjednati mohú. Toto právo oni mají jmieti ve všech německých zemích.

Když ten obecný posel nebo od krále nebo od jiných rychtářóv zvolen bude. tehdy má králi poslušenstvie přiséci, i ti všickni, kteříž nad životy popravují, mají svobodní zeměné býti. A když jej volé, tehdy jej rychtář má za ruku vzieti i posaditi na stolici a na té stolici má poduška léci a má jemu svaté na lóně postaviti a tu přiséci, aby právo silnil, jakož najdále muože, a také, aby svým hospodám věren byl a jim také nic jiného nepravil, než pravú pravdu. A když se to stane, tehdy on má mocně zklady bráti a potvrzovati zbožie, kteréž odsúzeno komu bude. Pakli on bude neprávě s tiem činiti, tehdy on móž svój život i své zbožie proviniti. Miestce on nemá nositi ani písanie na koni. A bude li se kto jemu práva brániti, tehdy on má lidí k tomu přivolati a ti jemu mají práva pomoci, a ktož se jemu protiví, ten má rychtářovi vkládati.

Césaře nemá ijeden kléti, nežli papež, a toho nemá činiti, by jej klel, nežli pro tři věci. Prvá jest, ač se na vieře zmejlí, druhá jest, ač by se svú manželkú rozlúčil, třetie jest, ač by božie domy bořil neb kazil. To jisté právo má, kto k ciesařství přisvěcen jest, pakli on co učiní kterému biskupu