Nižádné rychtářstvie nenie právě manstvie, neb kdež rychtáře bráti mají, tu jej mají vzéti po lidském volenie. A ktož súdu ni práva ani popravy nemá od krále, ten nemá popravovati než o kuoži a vlasy, to my uličujem. Takto má duchovnie knieže královstvie od krále, ten nemóž ijednomu popravy pójčiti, kdež lidem na životy neb na krve prolitie jde. A poručí li on rychtářovi takový svój súd, aby on nad lidskými životy i nad jich krví popravoval, on bude těmi všemi vinen, kteříž svú krev prolijí. Ale chce li on právě učiniti, tehdy on má rychtáře královi poslati, aby jeho rychtářovi popravu na listě poslal, a to jest také právo. Těchto věcí nenie svěckému potřeba, ješto rychtářstvie nebo súdy přijímá od krále, ten pójčí dobře popravy svému rychtáři. Ale ten rychtář nemóž ji dále pójčiti. A má to světské kníže vlásti, v němž nad lidskú krví popravati mají a jestli viece rychtářóv těch, má každému svú popravu vláště dáti. Všelikaké křivoty i všelikaké žaloby móž ten rychtář, jenž popravu má, popravati, co v jeho rychtářstvie jest, kromě svobodných dědin. Kdyby o ty žalovali, o ty on nemóž popravati ani ijeden rychtář, než na pravém súdě u městě. To jest takto řečeno: kdež ta dědina leží, tu oni mají práva dobyti. Při králově právě mohú dobře popravovati. Ktož tu popravu přijme, ten nemá potřebie druhé jie přijímati, ač král umře. Jestli ještě ten rychtář na tom rychtářstvie, k němuž popravu od krále přijal, když by král umřel, ještě on popravu má podle práva. A bude li jemu to rychtářstvie otjato, donidž král živ jest, a má li druhé rychtářem býti, on musí popravu druhé přijieti. Po králové smrti tehdy má dotud, donidž rychtářem jest.

Nemóž ijeden rychtář obecného súdu mieti bez svých biřicóv, jenž ten súd