Bible litoměřická, Lukášovo evangelium

Státní oblastní archiv v Litoměřicích, fond litoměřické kapituly (Litoměřice, Česko), sign. BIF 2, ff. 405r–419r. Editoři Džunková, Katarína (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Kreisingerová, Hana (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Voleková, Kateřina (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku).

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byly použity nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

[Generovaný obsah]

L20,4 Křest Janóv z nebe li bieše, čili z lidí?“ L20,5 Tehdy oni mysléchu v sobě řkúce, že dieme li: Z nebe, die: Proč ste tehdy nevěřili jemu? L20,6 Pakli dieme: Z lidí, obec všecka ukamenuje nás, neb jisti sú, že jest Jan [prorok]text doplněný editorem[610]prorok] prophetam lat.. L20,7 I otpověděli sú, že nevieme, odkud by byl. L20,8 A Ježíš vece jim: „Aniž i já pravi vám, v které moci toto činím.“

L20,9 I poče řéci k obci podobenstvie toto: „Člověk jeden štiepil jest vinnici a osadil ji vinaři a sám jest byl na púšti za mnohé časy. L20,10 A v čas zbieranie vína poslal jest k vinařóm sluhu, aby z užitkóv vinice dali jemu. Ani zmrskavše pustili jeho prázdna. L20,11 I přidal druhého sluhu poslati. Oni toho také zmrkavše a uhaněvše, propustili sú prázdna. L20,12 I přida třetieho poslati. A oni i toho ranivše, vyvržechu. L20,13 I vece pán vinnice: Co učiním? Pošli syna mého milého, snad toho, když uzřie, budú se ho styděti. L20,14 Kteréhož když uzřechu vinaři, myslili sú sobě řkúce: Toť jest dědic, zabíme ho, aby naše bylo dědičstvie. L20,15 A vyvrhše ho z vinice, zabili sú. Protož co učiní jim pán vinnice? L20,16 Příde a zatratí ty vinaře a dá vinici jiným.“ To uslyšavše řekli sú jemu: „Nestaň se to!“ L20,17 Ale on vzezřev na ně, vece: „Co tehdy jest [to]text doplněný editorem[615]to] hoc lat., jenž psáno jest: Kámen, kterýž sú zavrhli stavitelé, ten jest učiněn v hlavu úhelnú? L20,18 Každý, jenž naň padne, [střesen bude, a na kohož padne]text doplněný editorem[616]střesen bude, a na kohož padne] conquassabitur: super quem autem ceciderit lat., zetře jej.“

L20,19 I hledáchu kniežata kněžská a mistři pustiti naň ruce v tu hodinu, i báchu se lidu, nebo sú poznali, že by k nim pověděl podobenstvie toto. L20,20 I uloživše poslali sú protivníky, kteříž by sě spravedlivými zamyslili, aby ho popadli v řeči a dali jej kniežetství a moci vladaře. L20,21 I otázachu ho řkúce: „Mistře, vieme, že právě pravíš a učíš [a nepřijímáš osoby lidské, ale cestu boží v pravdě učíš]text doplněný editorem[618]a nepřijímáš osoby lidské, ale cestu boží v pravdě učíš] et non accipis personam, sed viam Dei in veritate doces lat.. L20,22 Slušie li nám dan dáti ciesaři, čili nic?“ L20,23 A znamenav lest jich, řekl jest k nim: „Co mne pokúšiete? L20,24 Ukažte mi peniez. Čí má obraz a nápis?“ Odpověděvše řekli sú jemu: „Ciesařóv.“ L20,25 I vece jim: „Vraťtež tehdy, které věci sú ciesařovy, ciesaři, a které věci [jsú]text doplněný editorem[619]jsú] sunt lat. božie, bohu.“ L20,26 I nemohli sú slova jeho potresktati před lidem, a podivivše se v odpovědi jeho, mlčéchu.

L20,27 Tehdy sú přistúpili někteří z saduceóv, jenž přie, by bylo vzkřiešenie, i tázáchu ho L20,28 řkúce: „Mistře, Mojžieš psal nám, když by bratr něčí umřel maje ženu a ten by byl bez dětí, aby ji vzal bratr jeho za ženu a zbudil plémě bratru svému. L20,29 Protož sedm bratróv biechu [a]text doplněný editorem[620]a] et lat. první vzal ženu i umřel jest bez dětí. L20,30 A druhý vzal ji i ten umřel jest bez dětí. L20,31 A třetí vzal jest ji, též i všech sedm, a neostavili sú plemene [i]text doplněný editorem[622]i] et lat. zemřeli sú. L20,32 Poslednie všech umřela jest i žena. L20,33 Protož v zkřiešení čie to z nich bude žena, poňavadž sedm měli sú ji za ženu?“ L20,34 I vece jim Ježíš: „Synové tohoto světa ženie se a svatbie se, L20,35 ale oni, kteří budú jměni hodni světa onoho a zkřiešení z mrtvých, ani se budú vdávati, ani žen pojímati, L20,36 neb ani viec budú moci umřieti, neb rovni andělóm sú i synové boží sú, poňavadž sú synové zkřiešenie. L20,37 Ale že vstanú z mrtvých, i Mojžieš ukázal jest vedlé křě, jakož nazývá pána boha Abrahamova a boha Jakubova a boha Izákova. L20,38 Nenieť mrtvých buoh, ale živých, neb všichni živi sú jemu.“ L20,39 Tehdy odpověděvše někteří z mistróv, řekli sú: „Mistře, dobře si pověděl.“ L20,40 A viec nesměli sú ho ničehož otázati.

L20,41 I řekl jest jim: „Kterak řkú, by byl Kristus syn Davidóv? L20,42 A sám David die v Kněhách žalmových: Řekl pán pánu mému: Seď na pravicech mých, L20,43 dokudž nepoložím nepřátel tvých podnožie noh tvých. L20,44 Protož David ho pánem nazývá, i kterakž jest syn jeho?“ L20,45 A když poslúcháše ho vešken lid, řekl jest učedlníkóm svým: L20,46 „Pilně se ostřiehajte od mistróv, ještoť chtie choditi v dobrém rúše a milují pozdravenie na tržišti a prvnie stolice v školách a prvnie miesta na hodech, L20,47 kteřížto žerú domy vdovské, zamyšlijíce dlúhú modlitbu, tiť vezmú větčie zatracenie.“

XXI.

L21,1 Pak popatřiv uzře ty bohaté, ješto metáchu dary své v pokladnici. L21,2 Uzře pak i jednu vdovu chudú, ana vpúštie dva měděná šarty, L21,3 i řekl jest: „Věrně pravi vám, že vdova tato chudá

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).