Bible litoměřická, Lukášovo evangelium

Státní oblastní archiv v Litoměřicích, fond litoměřické kapituly (Litoměřice, Česko), sign. BIF 2, ff. 405r–419r. Editoři Džunková, Katarína (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Kreisingerová, Hana (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Voleková, Kateřina (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku).

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byly použity nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

[Generovaný obsah]

zahynulo.

L19,11 A když oni ty věci uslyšechu, přičiniv řekl jest podobenstvie, protože bieše bliz od Jeruzaléma a že mnějiechu, by se inhed králevstvie božie zjevilo. L19,12 Proto řekl jest: „Člověk jeden šlechtic odšel do vlasti daleké přijieti sobě králevstvie a navrátiti se. L19,13 A zavolav k sobě deset slúh svých, dal jest jim deset hřiven a řekl jim: Těžte, dokud nepřídu. L19,14 Ale měštěné jeho nenávidiechu ho i poslali sú poselstvie po něm řkúce: Nechceme, by tento kraloval nad námi. L19,15 I stalo se jest, když se jest vrátil přijem králevstvie, i kázal slúh zavolati, kterýmžto dal penieze, aby zvěděl, kterak by mnoho kto utěžel. L19,16 I přijide první řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala jest. L19,17 I vece jemu: Méhodiek, sluho dobrý, že si u mále věren byl, budeš mieti moc nad deseti městy. L19,18 A druhý přijide řka: Pane, hřivna tvá utěžala jest pět hřiven. L19,19 I tomu vece: A ty budeš nad pěti městy. L19,20 A třetí přijide řka: Pane, [aj]text doplněný editorem[588]aj] ecce lat., hřivna tvá, kterú sem měl položenu v opasku, L19,21 neb sem se bál tebe, že si člověk ukrutný, béřeš, což nepoložíš, a žneš to, cos nesál. L19,22 Vece jemu: Z úst tvých tě súdím, sluho zlosynu! Věděls, že já člověk ukrutný sem, bera, co sem nepoložil, a žna, co sem nesál, L19,23 i proč si nedal peněz mých na stól, abych i já přída s lichvami zajisté vzal je? L19,24 A těm, ješto tu stáchu, řekl jest: Vezměte ot něho hřivnu a dajte tomu, ješto má deset hřiven. L19,25 I řekli sú jemu: Pane, má deset hřiven. L19,26 Protož pravi vám, že každému majíciemu bude dáno [a bude obiznost mieti]text doplněný editorem[592]a bude obiznost mieti] et abundabit lat.. Ale od toho, kterýž nemá, i což má, bude vzato ot něho. L19,27 Ale však nepřátely mé, ty, kteříž sú nechtěli, bych já kraloval nad nimi, přiveďte sem a zabíte přede mnú.“ L19,28 A ty věci praviv, přechodieše, vstupuje do Jeruzaléma.

L19,29 I stalo se jest, když se přibližováše k Bethfage a k Betaní, k hoře, jenž slove Olivetská, posla dva učedlníky [svá]text doplněný editorem[593]svá] suos lat. L19,30 řka: „Jděta do kaštela, kterýž proti vám jest, do něhožto vejdúce, naleznete oslátko osličie přivázáno, na kterémž žádný člověk nikdy neseděl. Odvěžte je a přiveďte. L19,31 A ač kto [vás]text doplněný editorem[594]vás] vos lat. otieže, proč odvazujete, tak povězte jemu: Nebo pán jeho práce žádá.“ L19,32 I otpověděchu ti, ješto biechu posláni, a nalezli sú, jakž jim pověděl, oslátko stojiece. L19,33 A když otvázachu oslátko, řekli sú páni toho oslátka k nim: „Co odvazujete oslátko?“ L19,34 Tehdy oni řekli sú: „Neb pán jeho potřebuje.“ L19,35 I vedli sú je k Ježíšovi. A vmetavše rúcho své na oslátko, vsadili sú Ježíše. L19,36 A když ono jdieše, prostieráchu rúcho své na cestě. L19,37 A když se již blížieše k údolí hory Olivetské, počechu všickni zástupové, sstupujíc s hory, radujíce se chváliti boha velikým hlasem ze všech mocí, kteréž biechu viděli, L19,38 řkúce: „Požehnaný král, jenž se béře ve jméno božie! Pokoj na zemi a sláva na výsosti!“ L19,39 A někteří zákonníci z zástupóv řekli sú k němu: „Mistře, potreskci učedlníkóv svých!“ L19,40 Jimžto on vece: „Pravi vám, že ač by tito mlčeli, kamenie bude volati.“

L19,41 A když se přiblíži, uzřev město, plakal jest nad ním řka: L19,42 „Neb by poznalo, i ty by, a jistě v tomto dni tvém, jenž jest ku pokoji tobě, ale nynie skryto jest od očí tvých. L19,43 Neb přídú dnové na tě a obklíčie tě nepřietelé tvoji valem a obklíčie tě a súžie tě všudy L19,44 a k zemi porazie tě i syny tvé, jenž v tobě sú. A neostane v tobě kamene na kameni, protože si nepoznalo času navštievenie tvého.“ L19,45 A všed do chrámu, je se ven vymietati prodavače a kupce [v něm]text doplněný editorem[603]v něm] in illo lat. L19,46 řka [jim]text doplněný editorem[604]jim] illis lat.: „Psáno jest: Dóm mój dóm modlitebný nazván bude, ale vy ste jej učinili peleší lotrovskú.“ L19,47 I bieše na každý den uče v chrámě. Ale kniežata kněžská a mistři a kniežata obce hledáchu ho zatratiti, L19,48 i nenalezechu, co by učinili jemu, nebo vešken lid pozdvižen bieše myslí k bohu poslúchaje jeho.

Kapitola dvadcátá

L20,1 I stalo se jest v jeden den, když on učieše [lid]text doplněný editorem[607]lid] populum lat. v chrámě a kázáše čtenie, sjidechu se kniežata kněžská a mistři s staršími L20,2 i pověděchu, řkúce k němu: „Pověz nám, v které moci toto činíš aneb kto jest, jenž jest dal tobě tu moc?“ L20,3 A otpověděv vece k nim: „Otieži i já vás jednoho slova. Odpovězte mi:

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 10 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).